fbpx

Hyksósové vládli Egyptu dvě staletí. Teprve poslední thébští vládci 17. dynastie se vzbouřili proti okupantům. Po nelítostném boji Hyksósy vyhnali ze země. Za tento obrat se nejvíce zasloužil Kamose. Jeho bratr Ahmose později dokončil znovudobytí Egypta a jeho syn Amenhotep I.poté založil 18. dynastii.

Válka s Hyksósy kvůli hrochům

Když na křehký thébský trůn usedl Sekenenre Tao, představoval pro jeho území stále větší nebezpečí hyksóský král Apopi I. Hyksósové po určitou dobu udržovali s Thébami (Vesetem) dobré vztahy. Každý si vládl na svém území a nesnažil se o žádný vpád k sousedovi. Proto se nabízí otázka – co se stalo, že najednou mezi panovníky vypukla válka? Odpověď nám poskytuje pouze jeden příběh, který přepsal za vlády Merenptaha písař Pentaueret.

Z tohoto papyru (dochovaly pouze první řádky) se dozvídáme, že došlo ke střetu obou panovníků kvůli hrochům ve “východním rybníku jižního města”. Hyksóský panovník žádal Thébany, aby nelovili hrochy v tomto rybníku, protože zvířata dělala při lovu velký hluk a probouzela Hyksósy ze spaní. A v tom bylo jádro sporu.

Pro Thébany bylo zabití hrocha jakožto nepřejícného zvířete v posvátném rybníce rituálním způsobem ochrany egyptského království. Pro Apopiho I. a všechny Hyksósy uctívající boha Sutecha znamenalo naopak zabití hrocha svatokrádež, protože právě tento živočich byl považován za Sutechovo vtělení. Thébané požadavek Hyksósů odmítli a prostřednictvím svého boha Amon-Rea, který dokázal Sutecha zabít naznačili, že již dále nehodlají poslouchat Apopiho příkazy. Válka se stala nevyhnutelnou …

Kamose a válka s Hyksósy

Kamoseho stélaNení známo, co se přihodilo Sekenenre Taovi, ale na jeho mumii nalezené v Dér el-Bahrí byly nalezeny stopy po hlubokém poranění hlavy. Po jeho smrti usedl na trůn Kamose – původně snad vojenský velitel, jehož vztah ke královské rodině zůstává zahalen tajemstvím.

Kamose při svém nástupu přijal jako součást titulatury tato jména: Chaihernesetef (“Ten, který byl korunován na svém trůně”), Horneferchabtaui (“Dokonalý Hor, který obývá Obě země) a Sedžefataui (“Ten, který krmí Obě země”). S touto božskou ochranou zahájil osvobozování země.

O jeho životě toho mnoho nevíme. Informace máme vlastně pouze ze dvou stél, které připomínají jeho vítězství a které nechal Kamose vztyčit v Karnaku. Na první se vypráví o začátku války s Hyksósy, na druhé pak o konci vítězného tažení. Víme také, že jeho nadšení pro válku s Hyksósy nesdíleli jeho dvořané, kteří chtěli raději v klidu žít bez nebezpečí ztráty vlastního majetku.

Bitva u Nefrusi

Se svou armádou núbijských lučištníků se Kamose vydal na nepřátelské území a dostal se až k městu Nefrusi, které leželo poblíž Bení Hasanu. Tam se utkal s Tetim – synem Apopiho I. V této bitvě utrpěli Hyksósové drtivou porážku a to přinutilo Apopiho I. prchnout do Avaridy.

Kamose se dostal až k Avaridě, ale nepodařilo se mu toto dobře opevněné město dobýt a tak se spokojil s kontrolou zboží, které po Nilu do Avaridy připlouvalo.

Nevíme co se stalo s egyptským osvoboditelem později. Možná zemřel v boji – jisté je, že jeho dílo dokonal Ahmose, který se zmocnil Avaridy a vyhnal ze země poslední Hyksósy.

Kartuš faraona Kamoseho

Hrobka: neurčena
Předchůdce: Sekenenre Tao
Nástupce: Ahmose I.
Doba vlády: neurčena