fbpx

Ramesse II., faraon 19. dynastie, přispěl ke zkrášlení Amonova chrámu v Luxoru (Ipetresejet), kde už dříve provedl rozsáhlé stavební úpravy panovník 18. dynastie Amenhotep III. Ramessův projekt spočíval v rozšíření stavby směrem na sever ke Karnaku (Ipetisut).

Před kolonádu Amenhotepa III. nechal přistavět pylon s nádvořím, které tak ještě zvýraznily velkolepý vchod do chrámu. Jeho stavba ale neprodloužila osu svatyně Amenhotepa III., ale respektovala směr aleje sfing, která původně spojovala luxorský a karnacký chrám. Nádvoří Ramesse II. i pylon jsou tedy vzhledem k ose chrámu Amenhotepa III. zcela vychýleny.

Pylon Ramesse II. v Luxoru – největší pylon v Egyptě

Obrovský působivý pylon vyznačuje vstup na boží pozemky. Pylon se skládá ze dvou masivních bloků z pískovcových kvádrů, které rámovaly monumentální vchod a střežily chrám před pohledy obyčejných smrtelníků. Byl dlouhý 63,04 m, každý ze dvou bloků zdiva byl vysoký 29 m a silný 9,4 m. Šíře brány činila 4,44 m. Průčelí pylonu bylo s výjimkou kratších stran po celé ploše pokryto reliéfní výzdobou.

Obě mohutné masy zdiva byly tvořeny pravidelnými vrstvami pískovcových kvádrů. Vnější a vnitřní stěny zadržovaly výplň sestávající z odpadního stavebního materiálu a znovupoužitých bloků ze starších staveb (např. talatáty ze staveb Amenhotepa IV.-Achnatona). To vše dohromady vytvářelo strukturu zdiva, do níž bylo za bočními dvířky vestavěno schodiště vedoucí na plochou střechu nádvoří se sloupořadím a o něco výše na střechu samotného pylonu.

Obě křídla pylonu se směrem nahoru zužují a jsou zakončená konkávní římsou. Průčelí bylo původně zdobeno čtyřmi praporci upevněnými na stožáry zapuštěné do země zasazené do svislých žlabů vytesaných do pylonu. V horní části byly stožáry připevněny úchytkami, které procházely skrz celý pylon. Podstavce stožárů tvořily kvádry z červené nebo šedé žuly a bloky ze starších staveb.

Před každým křídlem pylonu nechal Ramesse II. vztyčit jednu sedící a dvě stojící kolosální sochy, celkem tedy šest soch. Čtyři z nich byly z černé žuly a dvě z červené žuly. To vše bylo doplněno dvěma obelisky z červené žuly na křemencovém podstavci. Obelisky byly zdobeny vlysy s paviány. Na obelisky a jejich podstavce byla vyryta titulatura Ramesse II. Na vnější straně pylonu reliéfní výzdoba do detailů vykresluje bitvu u Kadeše, zde se egyptský panovník střetl s koalicí tvořenou Syřany, Palestinci a Chetity.

Elegantní nádvoří se sloupořadím

Také Ramesse II. nechal po vzoru Amenhotepa III. vybudovat nádvoří se sloupořadím (peristy). Tvoří jej dvě řady papyrusových sloupů s uzavřenou hlavicí. Zatímco středová část nádvoří není zakryta, sloupořadí bylo zastřešeno a jeho střecha tvořila terasu přístupnou ze schodiště na pylonu. Nádvoří bylo obehnáno zdmi zdobenými reliéfy, které znázorňují jednotlivé fáze svátku Opet.

Na výjevech vidíme například průvod horníků, kteří přinášejí Amonovi obětiny nejrůznějších hornin. Nad tímto výjevem je vytesán nápis, který vyjmenovává stavby Ramesse II. v Luxoru (Ipetresejet) a obsahuje rovněž modlitbu adresovanou Amonovi. Na stěnách nádvoří je zachycen pylon, jeho stožáry, kolosální sochy i obelisky. Vnější stěna zdí je zdobena scénami vítězství Ramesse II. v Sýrii a Libyi, především u Tunipu a Dappuru.

Prostor mezi sloupy v jižní polovině nádvoří zabíralo třináct kolosálních soch z černé žuly (jedenáct stojících a dvě sedící). Na levém boku některých kolosů byly vyryty obrazy manželek Ramesse II. V severozápadním rohu nádvoří nechal král do svého peristylu zakomponovat starší trojdílnou svatyni pro procesní bárku. Stavba vystavěná v době vlády Thutmose III. původně stála zcela samostatně před vstupem do chrámu. Dnes je “přilepená” k vnitřní straně pylonu.

První pylon v Luxoru

První pylon se dvěma sochami sedícího Ramesse II. kolem brány a obeliskem. Druhý obelisk, který zde stával, najdeme nyní v Paříži.