Pylon – vstup do domu bohů

Pylon (egyptsky bechen) byl vstupní branou do areálu chrámu. Před ním stávaly kolosální sochy faraona a obelisky. Pylonem se procházelo na nádvoří se sloupovou kolonádou, které bylo veřejnou částí chrámu. Kolonáda byla jediným místem, kam mohli věřící při náboženských obřadech vstoupit. Samotná svatyně jim byla zapovězena.

V Amon-Reově velechrámu v Karnaku (Ipetisut), který byl od období panovníků Střední říše neustále přestavován, bylo vybudováno hned deset monumentálních pylonů. Ty původně možná chránily vchod do chrámu, ale později byla tato funkce spíše symbolická, protože byly pylony stavěny uvnitř chráněných svatých prostor. Nebyly tedy určeny na ochranu proti lidským nepřátelům, ale mohly chrám střežit před nečistými silami.

Pylon a jeho části

Pylon se skládal ze dvou velkých bloků kamenného zdiva. Do obou průčelí byly po obou stranách vstupu vyhloubeny dva až čtyři žlábky, do kterých se zasazovaly stožáry. Od období Nové říše bylo zvykem ve všech chrámech zvykem na stožáry umísťovat praporce různých barev.

Vnější stěny pylonu byly obloženy otesanými kvádry, které nebyly spojeny maltou ani jiným pojivem. Po obou stranách centrálního vstupu byly původně monumentální zdobené brány. Nad branou byla římsa a překlad, který byl zdobený okřídleným kotoučem, který symbolizoval jednotu náboženství a státu. Terasovitá střecha tvořila průčelí mezi dvěma věžemi. Na hranách obou věží byly po celé jejich výšce římsy o kruhovém průřezu (tzv. oblounky) a masivní pylony tak elegantním způsobem odlehčovaly.

Pylon býval přirovnáván k hoře, na níž se zjevuje vycházející slunce. Jeho tvar připomínal hieroglyfický znak označující horizont, na kterém každé ráno mezi kopci vychází slunce. Bloky pylonu mohly také symbolizovat sestry Eset a Nebthet, díky nimž se znovu zrodil zavražděný bůh Usir, ztotožňovaný se Sluncem. Tato symbolika vychází z myšlenky, že vstup do chrámu představuje počátek dne, kdy jsou lidé svoláváni do nového života.

Vnější stěny pylonu byly zdobeny reliéfy, které nejčastěji oslavovaly úspěchy faraonovy armády. Faraon sám byl na reliéfech zobrazen jak zabíjí hordu nepřátel, které drží za vlasy. Tyto reliéfy měly krom jiného zapůsobit také na davy faraonových věrných, měly ale i rituální funkci. Předpokládalo se, že zaženou síly chaosu, s nimiž musel faraon neustále bojovat.

Pohled na pylon ze strany vnějšího průčelí – podélný řez