Chufuova Velká pyramida v Gíze

Chufuovi je připisována stavba Velké pyramidy v Gíze, ačkoliv jinak o vládě tohoto faraona příliš informací nemáme. Krom slonovinové sošky se nám po něm nedochovalo téměř nic - pochopitelně až na Velkou pyramidu? Opomeneme teď různé teorie o tom, kdo, kdy, jak a proč mohl nebo nemohl postavit Velkou pyramidu a zaměříme se jen na ní. Pro začátek je dobré znát základní údaje, které o Velké pyramidě díky několika měřením bezpečně víme:

Základní údaje o pyramidě:

délka základny: 230,33 m (365,342 loktu) a právě údaj v loktech není nezajímavý, protože odpovídá počtu dnů tropického slunečního roku

výška pyramidy: 146,59 m

úhel sklonu stěn: 51° 50' 50"

A	králova pohřební komora a 5 odlehčovacích komor nad ní	J	ohradní zeď
B	královnina pohřební komora	K	díry na bárky u jižní strany pyramidy
C	podzemní komora	L	díra na bárku u vzestupné cesty
D	ventilační šachty	M	díry na bárky u východní strany pyramidy
E	Velká galerie	N	zádušní chrám
F	vodorovná chodba	O	kultovní pyramida
G	vzestupná chodba	P	pyramidy královen
H	sestupná chodba	Q	vzestupná cesta
I	vchod na severní straně pyramidy

Další zajímavé údaje o pyramidě:

stěny pyramidy jsou přesně orientovány na všechny čtyři světové strany
úhly pyramidy dělí oblast nilské delty na dvě stejné poloviny
Velká pyramida je dokonalým geodetickým orientačním bodem - pomocí triangulace je možné měřit celou krajinu
Velká pyramida může sloužit také jako obrovské sluneční hodiny, protože stíny, které vrhá od poloviny října do začátku března, ukazují roční období a délku roku. Kamenné desky, které obklopují pyramidu mají délku, která odpovídá jednodenní délce stínu




Jako první od severu je pyramida, která bývá označována jako G Ia. Bývá připisována královně Meretites, pravděpodobně starší Chufuově manželce. Byla matkou korunního prince Kauaba. Nese titul královská matka, ale nevíme přesně, který z Chufuových nástupců byl jejím synem. Jádro bylo původně tvořeno třemi nebo čtyřmi stupni ze žlutošedého vápence z místních lomů. Z obložení se dochovaly pouze zbytky. Vchod do pyramidy je severní stěnou mírně nad základnou. Sestupná chodba se přibližně pod středem pyramidy lomí doprava a ústí do malé pohřební komory vytesané ve skále a obložené vápencovými bloky. Sarkofág zde ale objeven nebyl. Ze zádušního chrámu před východní stranou pyramidy zůstaly jen nepatrné zbytky. U jižní strany G Ia je ve skále vyhloubena jáma pro loď. Po té se však žádné stopy nenašly.	Pyramida G Ib se svým plánem velmi podobá G Ia, včetně zádušního chrámu a jámy pro loď. Ani v této pyramidě se nepodařilo nalézt pozůstatky pohřbu. Není ani jasné, která z královen zde byla pohřbena.	Nejjižnější z pyramid, G Ic, je připisována královně Henutsen. Někteří egyptologové se domnívají, že její obložení nebylo nikdy dokončeno. Svým plánem je velmi podobná oběma předchozím. U jižní strany pyramidy však nebyla jáma pro loď - důvodem mohlo být již velmi se svažující podloží. Od obou pyramid se však liší zádušním chrámem, který byl pravděpodobně rychle dostavěn ze sušených cihel za Šepseskafovy vlády.

Pokud Vás zajímá Velká pyramida více, můžete se o ní dozvědět spoustu zajímavostí v části pro registrované uživatele - včetně všech teorií o tom, kdo ji kdy nechal postavit a proč. Pokud ještě nejste registrováni na webu, můžete se zaregistrovat zde.