Džoserova stupňovitá pyramida v Sakkáře

Základní údaje o mastabě:	Základní údaje o pyramidě:
původní délka: 71,5 m	úhel sklonu stupňů: 72°
původní výška: 8,4 m	konečná délka základny: 109 m x 121 m
	výška pyramidy: 62,5 m
	Základní údaje o ohradní zdi:
	plocha ohradní zdi: 544.9 m x 277.6 m
	výška ohradní zdi komplexu: 10,5 m

Mastaba

Stupňovitá pyramida je vskutku geniálním dílem, jehož autorem je další významná postava období 3.dynastie – Imhotep. Jejím jádrem je mastaba čtvercového tvaru – což je něco do té doby neobvyklého. Mastaba čtvercového tvaru při délce jedné strany základny 71,5 m to je do té doby něco nevídaného. Tento čtverec byl vysoké 8,4 m a stal se jádrem pozdější pyramidy.

Stavba pyramidy

Nad touto mastabou byla vztyčena stupňovitá pyramida, která byla jen o málo širší než původní mastaba a byla 4 stupně vysoká. Její stěny jsou orientovány podle světových stran, což je nepochybně náboženský motiv, protože stavba měla být uvedena do souladu s kosmickým řádem. To byla charakteristická idea náboženství Heliopole, které Džoser chránil a Imhotep byl jeho jedním veleknězem.

Ačkoliv se stále objevuje myšlenka, že byla tato pyramida stavěna v několika etapách a pokaždé se změnil její plán, nic z toho, co víme o Imhotepovi nebo o Džoserovi nás nemůže přivést na myšlenku, že by se jednalo o nenápadité a váhavé tvůrce. Naopak – stupňovitá pyramidy byla od počátku chápána jako stupňovitá. Je však možné (a podle nákresů archeologů i zřejmé), že pyramida měla mít původně jen 4 stupně a po dokončení těchto čtyř stupňů byly přistavěny další dva stupně a tak dostala stupňovitá pyramida svoji definitivní podobu, jak ji známe dnes.

Nepravý hrob

Jižní hrob tvoří protiklad ke skutečnému hrobu – tedy pyramidě. Je také symbolickým znázorněním duality moci, protože Džoser byl králem Dolního i Horního Egypta. Dvě hrobky tedy symbolizují přiblížení dvou hlavních měst – Abydu a Memfidy (Mennoferu). Vnější strany superstruktury přiléhající k hrobce jsou zdobeny vlysem vztyčených ochranných kober. Tento královský znak zde byl použit vůbec poprvé.

Výzdoba

Výzdoba některých částí hrobky je obdivuhodná – destičky z modré fajánse napodobují rohože z rákosí, které byly na stěnách paláce Džosera v Memfidě (Mennoferu). Bylo pravděpodobně úmyslem samotného Imhotepa umístit do kamene rostlinné prvky jako rákos a palmy, kámen zde slouží transmutaci, když pomíjivé mění v nepomíjivé. Tuto myšlenku podporuje také množství komor s potravinami, chlebem, ovocem, klasy obilí, čočkou, hrozny a fíky.

Ohradní zeď komplexu

Obdélníkové prostranství komplexu faraona Džosera, jehož dominantou je stupňovitá pyramida, je obehnané zdí a na tehdejší dobu mělo mimořádný obvod – plných  1645 metrů. Obvodové stěny byly vysoké 10,5 m a byly vystavěny z bílého vápence. Ve zdi bylo naznačeno čtrnáct dvoukřídlých bran, které ovšem nebyly pravé a sloužily jenom jako ozdoba. Byly klamem zhotoveným z kamene, který svým vzhledem připomínal dřevo. Otevírat se dala jediná – patnáctá. Ta je vytesána do jižní stěny komplexu a vstupuje se jí do 54 metrů dlouhé vstupní kolonády. Ta ústí na rozlehlý dvůr, který je mezi Jižním hrobem a Stupňovitou pyramidou. Zajímavé je, že opevnění celého komplexu bylo naprosto precizně promyšleno a realizováno, ale jediný vchod nebyl nijak chráněn. Jeho jedinou obranou bylo to, že byl široký pouze 1 m.

zpět