Starověký Egypt Starověký Egypt

Bílá kaple Senusreta I.

16. listopadu 1927 objevili archeologové v základech třetího pylonu karnackého chrámu bloky z kaple, do nichž bylo vyryto jméno Senusreta I. Na stěnách z kvalitního bělostného vápence byly krásné, pečlivě provedené reliéfy, skutečná mistrovská díla egyptského umění období Střední říše.
Při průzkumu třetího pylonu v Karnaku r. 1927 badatelé zjistili, že v jeho základech byly použity výjimečně zachovalé bloky z kaple z období Střední říše, přesněji z panování vlády faraóna 12. dynastie Senusreta I. Poslední kvádry, jež byly původně součástí kaple, byly nalezeny ještě v roce 1948.

Bílá kaple byla stavbou čtvercového půdorysu, jejíž strany původně měřily 6,54 m. Kaple byla vystavěna na podstavci vysokém 1,8 metru a vcházelo se do ní po dvou schodištích vymezených rampou a umístěných na stejnou osu. Vzhled kaple byl vcelku prostý. Obsahovala jedinou místnost s šestnácti pilíři o výšce 2,57 m, uspořádanými do čtyř řad.

Pilíře měly čtvercový průřez (s výjimkou pilířů ve vnější řadě, které měly obdélníkový průřez) a podpíraly dvanáct architrávů, na nichž spočívaly desky tvořící střechu. Jednotlivé kvádry a stupně byly spojeny na rybinu. Ve střeše byly umístěny chrliče a uprostřed místnosti stával oltář, který se však bohužel nedochoval. Přítomnost stop po ložiscích pro čepy dveří napovídá, že na úrovni schodišťových ramp bývaly dveře. Kaple skromných rozměrů, byla svým architektonickým pojetím v Egyptě úplnou novinkou.

Výjimečné reliéfy

Krásná výzdoba ztvárněná do nejmenších detailů je projevem sochařského mistrovství. Na reliéfech nebyly objeveny žádné stopy po polychromii. K přípravě jednotlivých motivů použili umělci čtvercovou síť. Obrysy všech postav jsou zcela totožné. Hieroglyfické znaky, jsou podle svého umístění zapsány více či méně podrobně.

Z výzdoby na stěnách a pilířích se částečně dozvídáme, jak vypadaly rituální oslavy svátku sed. Výzdoba kaple obsahuje výjevy, na nichž je zachycen král ve společnosti různých božstev. Celkem bylo v kapli nalezeno šedesát téměř nedotčených scén, které líčí jednotlivé okamžiky rituálu. V souladu s egyptskou tradicí jsou na vnějších stěnách zapuštěné reliéfy a na vnitřních stěnách basreliéfy.

Šedesát výjevů zdobících pilíře je v horní části ohraničeno znakem nebe, ve spodní části znakem země. Senusret je zobrazen jak jako král Horního Egypta s bílou korunou, tak jako král Dolního Egypta s červenou korunou. Vzdává čest bohům a přináší jim různé obětiny, např. chléb a kulaté nádoby nu. Za to mu bohové poskytují ochranu, život, stabilitu a zdraví.

Přehled egyptských nomů

Vnější stěny podstavce kaple se vyznačují zvláštní výzdobou. Na východní a západní stěně je zachyceno šestnáct klečících postav, mužů a žen, nad nimiž je uveden text vyjmenovávající země a majetek darovaný Amonovi. Na severní a jižní stěně jsou v pravidelné čtvercové síti citovány egyptské nomy (kraje). Dvacet dva hornoegyptských nomů je zmíněno na jižní stěně, šestnáct dolnoegyptských nomů pak na stěně severní. V šesti zbývajících polích na severní straně jsou výsledky různých měření, např. výška záplav v daném okamžiku. U každého nomu jsou poskytnuty různé informace – jeho rozloha, názvy, hlavní město a ochranné božstvo.

Hrobka kancléře Meketrea | Chnumhotepova hrobka | Bílá kaple Senusreta I. | Hrobka Amenemheta Ameniho | Dahšúr v období Střední říše

© 2005 - 2008, Webmaster: Felgr Pavel,  GSM: +420 777 585 483, ICQ: 104407876     -     Optimalizace PageRank.cz