Abúsír - působiště české egyptologické expedice

Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír. Nachází se na západním břehu Nilu na okraji libyjské náhorní plošiny přibližně 20 km jihozápadně od Káhiry. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír s podzemními katakombami, které se zde nachází, považují někteří badatelé za mýtické Rosetau starých Egypťanů, místo vstupu do podsvětí. Na jihu sousedí Abúsír s lokalitou Sakkára. Od počátku 60. let 20. století zde probíhá výzkum Českého egyptologického ústavu.

Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie, pro soukromé hroby i v době pozdější. Nachází se zde také tzv. sluneční chrámy. První královskou pyramidou v Abúsíru byla hrobka faraona Sahurea. Jeho pyramidový komplex je charakterizován novým architektonickým i kultovním konceptem, který se stal standardizovaným typem pozdějších staveb.

V zádušních chrámech Sahureova nástupce Neferirkarea, Neferirkareovy manželky královny Chentkaus II. a jejich krátce vládnoucího syna panovníka Neferefrea (jméno lze číst také Raneferef) byly nalezeny pozůstatky papyrových chrámových archivů (označované jako Abúsírský archiv I, II a III) obsahující dokumenty především hospodářského a administrativních charakteru.

V okolí pyramid vznikly soudobé hřbitovy s hrobkami významných osob spojených s dynastií, nejvýznamnější z nich je mastaba Ptahšepsese, zetě a vezíra panovníka Niuserrea. Na vzdálenějším místě v poušti byl objeven hřbitov s obrovskými šachtovými hroby z 26. a 27. dynastie, z nichž jeden patřil vezírovi z doby perské vlády nad Egyptem Vedžahorresnetovi.

Zdroj: Český egyptologický ústav