Historie Českého egyptologického ústavu

Napsal Felgr Pavel DNE .

Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Jeho zásluhou byl v roce 1925 na půdě Filozofické fakulty UK založen egyptologický seminář. František Lexa se o dva roky později stal prvním řádným profesorem egyptologie v tehdejší ČSR. Mezi jeho studenty patřil, kromě mnoha dalších, i Jaroslav Černý, jeden z nejvýznamnějších egyptologů 20.století a profesor egyptologie na univerzitách v Londýně a Oxfordu.

Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře (Tento název ústavu byl po rozdělení Československa změněn na název současný) v roce 1958 se stalo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami tehdy zahajované stavby Vysoké přehrady u Asuánu. Místo finančního příspěvku se naše vláda rozhodla akci podpořit účastí našich egyptologů na pracech v Núbii. Se souhlasem egyptské vlády tak vznikl mezinárodní ústav s jedním pracovištěm v Praze a druhým v Káhiře.

Při založení Českého egyptologického ústavu svými organizačními schopnostmi významně napomohl Lexův žák Prof. Zbyněk Žába. Počátkem šedesátých let začala expedice ústavu pracovat pod vedením Zbyňka Žáby v Núbii. V souvislosti se založením jeho egyptského pracoviště byla ústavu přidělena i archeologické koncese na pyramidovém poli v Abúsíru u Káhiry. Výzkum se zde v 60. a první polovině 70.let soustředil především na Ptahšepsesovu mastabu, jednu z nejvýznamnějších soukromých architektur doby Staré říše.

Nový impuls zaznemanala archeologická práce ústavu v Abúsíru v roce 1976. Tehdy ústav získal novou koncesi na této lokalitě, která zahrnuje poměrně veliké území přibližně o rozloze 2 km2 zahrnující celou oblast mezi Abúsírem a Sakkárou s mnoha památkami, především z období Staré říše a Pozdní doby. Nesporné zásluhy o rozvoj ČEgÚ UK a egyptologie u nás vůbec má bývalý ředitel ústavu Prof. PhDr. Miroslav Verner, DrSc. Významným mezníkem pro další vývoje české egyptologie byl vznik Českého národního egyptologického centra v létě 2000.

Nejvýznamnější úspěchy české egyptologie

 1976 objev a začátek výzkumu pyramidového komplexu královny Chentkaus, královské matky a manželky

 1982 počátek výzkumu pyramidového komplexu faraona Raneferefa, do té doby známého pouze z písemných pramenů
 1995 začátek výzkumu hrobového komplexu vezíra Kara a jeho synů z 23. století př.n.l.; komplex napomáhá pochopit příčiny vedoucí k úpadku Egypta na konci doby stavitelů pyramid Staré říše
 1996 - 1997 výzkum šachtového hrobu kněze Iufaa (5. století př.n.l.); objev nevykradené pohřební komory s unikátní pohřební výbavou
 1999 objev doposud nejstarší hrobky na abúsírské koncesi, kněze Hetepiho, který žil v době prvního stavitele egyptské pyramidy, faraona Džosera (kolem roku 2650 př.n.l.)
 2003 poprvé na světě bylo provedeno detailní satelitní snímkování pyramidových polí v Abúsíru, Sakkáře a Dahšúru

 2003 - 2004 první sezona v Západní poušti, identifikace rozsáhlého osídlení a systému osad z doby římské říše

 podzim 2004 nález unikátní sklaní hrobky neznámého kněze beraního božstva Chnuma

Zdroj: Český egyptologický ústav

Související články

Český egyptologický ústav

Dokumentární filmy o starověkém Egyptu

Dovolená v Egyptě

Dovolená v Egyptě