Václav Remedius Prutký

Napsal Felgr Pavel DNE .

Václav Remedius Prutký se v roce 1701 v Praze. Byl františkán a stejně jako Jakub Římař napsal dílo, které nazval „Itinerář orientálních misií“. Narodil se v Praze a ve dvaceti letech vstoupil do kláštera. Po vysvěcení byl Prutký odeslán do Říma a následně do egyptské Girgy (nachází se u trosek starověkého Abydu). Zde se ale jeho řehole dostala do sporu s Kopty, spor vyvrcholil útokem na klášter v roce 1751 a Prutký uprchl do Káhiry.

Po pouti do Jeruzaléma pobyl krátce v Etiopii, ale i tam se dostal do konfliktu s Kopty a uprchl do Říma. Později vstoupil do italské císařské armády jako vojenský kaplan a přes Kladsko se dostal do Petrohradu, kde byl jmenován v roce 1766 prefektem všech misií v Rusku. V roce 1769 ho ale Kateřina II. vypověděla a Prutký se usadil ve Florencii, kde také o rok později zemřel.

Prutký u pyramid v Gíze a Sakkáře

Václav Remedius Prutký byl prvním našim krajanem, který vystoupil na Velkou pyramidu (Chufuovu, Cheopsovu). Výstup mu trval 1,5 hodiny a během výstupu se pokusil pyramidu změřit. Na nohu si přivázal lano, které táhl za sebou až na vrchol. I když tak mohl dojít k velice přesným výsledkům, převzal nakonec míry od cizinců. Uvnitř pyramidy pak změřil vše co změřit šlo – Velkou galerii, chodby, pohřební komoru a sarkofág. Zhotovil si také nákresy interiéru pyramidy.

Kromě pyramid v Gíze navštívil také Sakkáru a Dahšúr. Také zde se Prutký věnoval pyramidám a do některých i sestoupil, jako například do severní pyramidy Snofrua. I když má tato pyramida poměrně velkou základnu (218,5 x 221,5m) je vysoká "pouze" 104,4m. Prutký do této pyramidy vstoupil jako první i když se v některých publikacích připisuje prvenství Perringovi. Ten ale vstoupil do této pyramidy v roce 1837, zatímco Prutký v roce 1751 – tedy o více než 3/4 století dříve. Prutký pyramidu popisuje takto:

„U vchodu na severní stěně jsem spatřil chodbu směřující k jihu ..., jež klesá v délce 180 stop jako ve Velké pyramidě, ale sestup je mnohem strmější a nebezpečnější. Když sestoupíme na konec této chodby, najednou se objeví jiná, horizontální, 19 stop dlouhá a stejně široká jako předchozí, která vede ke komoře, jež je 25 stop dlouhá, 13 stop široká a 42 stop vysoká.

Z této komory vede další chodba, stejně vysoká a široká jako předchozí, do druhé komory, která se podobá první výškou i délkou. V této druhé komoře je otvor 3 stopy a 2 palce široký, který vede na jih, kde je další chodba stejných rozměrů jako předchozí, jež vede horizontálně na jih v délce 24 stop. Ta mě přivedla ke třetí komoře, která není orientována na jih, jako obě předešlé, nýbrž na východ; je 54 stop vysoká a klene se do výšky, zužujíc se na způsob pyramidy“.

Severní pyramida Snofrua
Severní pyramida faraona Snofrua

Související články

Český egyptologický ústav

Dokumentární filmy o starověkém Egyptu

Dovolená v Egyptě

Nabídka reklamy