Rybolov

Napsal Felgr Pavel on .

Ryby byly oblíbenou pochoutkou starověkých Egypťanů – na jejich jídelníčku se objevovaly častěji než jiné druhy masa. Nil a močály byly oblíbeným místem rybářů. Velmi vyspělá technika rybolovu vznikla již v období před vznikem dynastií a od té doby se příliš nezměnila. Rybolov mohl být také velice nebezpečný, protože setkání s krokodýlem nebo hrochem nemuselo vždycky končit šťastně pro rybáře.

K rybolovu používali starověcí Egypťané harpunu, udice ale také lovili ryby do vrší. K rybolovu používali rybáři papyrovou pirogu – člun, který si každý rybář sám vyráběl. Místa, kam chodí lovit si každý rybář (tak jako dnes) pečlivě střežil a neprozrazoval – pokud nešlo o společný lov do vlečných sítí, kdy se vytvářely zásoby pro celou vesnici.

Vrše a podběráky

Chytání ryb do vrší se provozovalo buď ze břehu nebo z loďky. Jednoduché i dvojité vrše byly vyrobeny z proutí, měly tvar velké láhve a ve své nejširší části měly spletené víko, které se uzavřelo, jakmile ryba vklouzla do vrše. Pokládaly se i s návnadou do vody a byly opatřeny plováky, aby byly snadněji k nalezení. Rybář k vrším pak musel doplavat a úlovek vybrat.

Podběrák se skládal z dřevěného obdélníkového rámu, do kterého byla upevněna prověšená síť s malými očky. Rybář stál na loďce, podběrák pomalu ponořil do vody a jakmile se přiblížila kořist podběrák zvedl. Tento způsob vyžadoval velkou obratnost a zručnost, aby přelstil i velice rychlou a houževnatou rybu.

Lov harpunou

Harpuny byly většinou dřevěné zakončené dvojitým hákem. Rybář se musel maximálně soustředit, ale nesměl zapomínat ani na opatrnost. Když rybář spatřil kořist, musel okamžitě reagovat – vrhnout oštěp přivázaný na provaze, který se zabodl do ryby. Lov harpunou se používal například na okouny, parmice, rypouny nebo líny. Někdy se mohlo podařit šikovnému rybáři zapíchnout harpunou hned několik ryb.

Lock full review www.8betting.co.uk 888 Bookmaker

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Nabídka reklamy