Jean-Francois Champollion
Jean-Francois Champollion

Jean-Francois Champollion se narodil 23. prosince 1790 v městečku Figeac, kde vyrůstal v knihkupectví svého otce. Záhy přišel na chuť knihám – především slovníkům. Jeho starší bratr se připravoval na dráhu knihovníka, ale Jean-Francois Champollion se jako desetiletý snažil číst Vergilia a Homéra v originále! O rok později se vydal za bratrem do Grenoblu.

Ve škole sice Champollion nepatřil k nejpilnějším žákům, ale rád se ponořoval do studia orientálních jazyků a tak brzy ovládal hebrejštinu, chaldejštinu, syrštinu, etiopštinu a arabštinu. Zde se také poprvé setkal se starověkým Egyptem, protože navštěvoval prefekta departementu Isére Josepha Fouriera. Ten se o několik let dříve zúčastnil výpravy do Egypta a díky své funkci generálního tajemníka Institutu, který v Egyptě založil Bonaparte po vzoru Francouzského institutu v Paříži, si přivezl domů sbírku předmětů, která mladíka fascinovala.

Champollion zlomil "pečeť na rtech pouště"

kartušePo pádu Bonaparteho se Jean-Francois Champollion dostal na nějakou dobu do vězení a potom se na nějaký čas uchýlil do Figeaku. Zde se pustil do studia Rosettské desky. Klíč k tajemství písma starého několik tisíciletí však neposkytla tato slavná stéla. Díky kartuši Ramesse II. pochopil, že hieroglyf může znázorňovat i zvuk. Jak na to Champollion přišel?

Vycházel z kartuše, která obsahovala určitý počet znaků. Podle toho tedy bylo zřejmé, že šlo o faraona, neboť do kartuše se zapisovala jména panovníků starověkého Egypta. Z koptštiny znal znak hieroglyf, který odpovídal písmenu "S". Pak dokázal snadno přečíst znak kartuše, který znal také z koptštiny. Věděl, že jeho význam je slunce, které se egyptsky řeklo RA. Ani znak hieroglyf mu nečinil velké potíže, protože na Rosettské desce přeložené do řečtiny znamenal "den, kdy se narodil" a vyslovoval se "MISÉ". Tento znak tedy odpovídal písmenu "M". Protože v hieroglyfech nebyly samohlásky pochopil, že se tento znak vyslovoval "MES" spojením M a S.

To vše dohromady pak dalo RA + MES + S = RAMESSE neboli "Ra ho zplodil". A nakonec sokol hieroglyf determinativ, který naznačoval, že šlo o božstvo. Faraon byl totiž považován za živého boha. Champollion tedy věděl, že má před sebou kartuši faraona Ramesse II.

Po sedmnácti měsících pobytu v Egyptě přistál Champollion 23. prosince 1829 v přístavu Hyères u Toulonu, přesně v den svých devětatřicátých narozenin. Champollion vyčerpaný dlouhou cestou musel nyní zůstat v jednoduché ubytovně (celá posádka lodi musela projít nejprve karanténou, která měla zabránit šíření morové epidemie), což pro Champolliona nebylo při jeho zdravotním stavu ideální. Champollion trpěl chronickou bronchitidou, cukrovkou, míval prudké záchvaty dny a také problémy s játry.

Egyptologové

Mohlo by vás zajímat

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.