Ludwig Borchardt

Ludwig Borchardt Byl vynikající vědec a organizátor, což je kombinace, která se v jedné osobě často nevyskytuje. Byl žákem berlínského profesora Adolfa Ermana, který vytvořil novou koncepci studia jazyka a kultury starých Egypťanů.

Vyznal se stejně v egyptských nápisech jako v architektuře a výtvarném umění, měl smysl pro detail i pro celek, uměl vidět věci v souvislostech. Tím impozantnějším bylo, co předložil odborníkům ve svých mnohosvazkových a skvěle dokumentovaných abúsírských Náhrobních pomnících v letech 1907 - 1913.

Sedm sezón pracoval Borchardt na abúsírském poli, od jeho předběžného ohledání na podzim 1901 do odvozu darovaných nálezů v roce 1908, a prozkoumal tam tři velké pyramidy z dob páté dynastie: Sahureovu, Neferirkareovu a Nevoserreovu. A nejen pyramidy ponořené místy až z třetiny do písku, j ejich podzemní chodby, komory atd., jak bývalo zvykem, ale i jejich záhrobní a údolní chrámy, přístupové "vzestupné" cesty, ohradní zdi a všechno ostatní, co se kolem nich nacházelo, včetně dvou vzdálených "slunečních chrámů" králů Nevoserrea a Veserkafa.

Se svými spolupracovníky a dělníky doslovně prohrabal písek okolní pouště do hloubky mnoha metrů a v rozloze několika kilometrů. Jako první archeolog provedl systematický výzkum celého pohřebiště egyptských králů, jež tvořilo obrovský komplex staveb kolem pyramidy, která byla jen jednou z jeho součástí.