Česká stopa v Egyptě

Do Egypta se od nepaměti vydávali cestovatelé, astronomové, kněží, dobrodruzi a také vědci, kteří se rozhodli zkoumat historii této země - egyptologové. Mezi těmi, kdo vstoupili na egyptskou půdu nechyběli ani Češi a Slováci a právě na jejich kroky se nyní podíváme podrobněji.

Prvním z cestovatelů byl Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic. Tento český humanistický básník vstoupil na egyptskou půdu v roce 1490, tedy dva roky před objevením Ameriky.

V roce 1492 se do Egypta dostal druhý Čech a tím byl Martin Kabátník z Litomyšle. Byl to prostý litomyšlský měšťan, který byl členem čtyřčlenného poselstva Jednoty bratrské, které Přes Polsko a Uhry dorazilo do Cařihradu. Odtud vedly kroky Martina Kabátníka přes Malou Asii, Damašek a Jeruzalém do Egypta.

V roce 1598 navštívil Egypt Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic v doprovodu Heřmana Černína z Chudenic. V roce 1711 navštívil Egypt Jakub Římař (1682 - 1755). Tento český misionář (představitel řádu františkánů) působil v Egyptě se dvěma desetiletými přestávkami do roku 1752 a o svém pobytu sepsal "Itinerář apoštolských orientálních misií v Egyptě". Ten ale nikdy nebyl vydán a zachoval se nám pouze značně poškozený rukopis.

Dalším Čechem, který navštívil a popsal pyramidy, byl Václav Remedius Prutký (1713 - 1770). Také on byl misionář (představitel řádu františkánů) a podobně jako Římař napsal dílo věnované Egyptu a pyramidám s názvem "Itinerář orientálních misií".

Václav Matěj Kramerius Do konce 19. století přicházeli k pyramidám z našich zemí opět jen cestovatelé. Jejich počet ale postupně narůstal a tím také narůstal počet publikací. Z knih stojí za zmínku snad jen "Ouplné vypsání Egypta, jenž leží v třetím díle světa Africe" od Václava Matěje Krameria (1753 - 1808), které bylo vydáno v roce 1802.

Z cestovatelů pak stojí za zmínku slovenský cestovatel Daniel Šustek a český básník Jan Neruda, který se Egyptu věnoval ve svém díle "Obrazy z ciziny".

Koncem 19.století se u pyramid objevil první vědec z naší země - Jan Kmínek-Szedlo (1828 - 1896). Po revolučním roce 1848 odešel do Itálie, kde se později stal správcem egyptských sbírek Boloňského muzea. Po něm se do Egypta dostal František Lexa (1876 - 1960) - zakladatel české egyptologie. Je autorem dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Jeho zásluhou byl v roce 1925 na půdě Filozofické fakulty UK založen egyptologický seminář. Lexa se o dva roky později stal prvním řádným profesorem egyptologie v tehdejší ČSR. Mezi jeho studenty patřil, kromě mnoha dalších, i Jaroslav Černý (1898 - 1970), jeden z nejvýznamnějších egyptologů 20.století a profesor egyptologie na univerzitách v Londýně a Oxfordu.

V Gíze byl vybudován Český egyptologický ústav a Zbyněk Žába (1917 - 1971) přivedl expedici Karlovy university k vykopávkám pod pyramidami v Abúsíru. Žába byl také prvním naším vědcem, který publikoval práci zaměřenou výhradně na pyramidy. Jeho kniha vyšla roku 1953 francouzsky a její český název zní "Astronomická orientace v starověkém Egyptě a precese světové osy".

Další legendou a celosvětově uznávaným odborníkem na starověký Egypt je Prof. PhDr. Miroslav Verner, DrSc.. Svá studia egyptologie na FF UK zakončil v roce 1965 a od té doby se věnuje starému Egyptu. Specializuje se na archeologii období 3. tisíciletí př.n.l. a epigrafické materiály té doby.

Od roku 1971 přednáší v Praze, později mj. v Hamburku, Vídni a na Americké univerzitě v Káhiře. Napsal 11 monografií a cca 100 odborných článků. Byl členem expedice vyslané na záchranu památek v Núbii, vede výzkumy na královském pohřebišti v Abúsíru. Je členem mnoha mezinárodních vědeckých sdružení, včetně rady UNESCO pro Muzeum Núbie v Asuánu a Muzeum egyptské civilizace v Káhiře.