Adolf Erman
Roku 1839 dostal na své vědecké cestě po Anglii německý egyptolog Richard Lepsius od pí. Westcarové, horlivé sběratelky starožitností, darem svitek papyru, popsaný hieratickým písmem. Přečetl v něm královská jména Cheops (Chufu) a Snofru. Chystal se ho podrobně prozkoumat a nechal vytvořit kopie tohoto textu, z nichž se zachovaly:
- 1. kopie str. I-III a VIII-IX
- 2. kopie str. I-III
- 3. kopie str. I-XII
Tyto kopie jsou sice špatné, ale přece důležité, protože se v nich vyskytují místy značky, které zmizely z originálního textu, jenž nebyl patřičně uchováván.
Dominique Denon dobyl zemi faraonů kreslířskou tužkou, uchoval jí pro novou, věčnost a rázem z ní strhl závoj zapomenutí. Na základě Denonových kreseb Egypta vzniklo dílo "Déscription de l´Egypte (Popis Egypta)", které bylo rozděleno do čtyř základních částí:
Když Lepsius v roce 1884 zemřel, Adolf Erman se marně pídil v pozůstalosti Lepsiově po tomto svitku papyru. Teprve roku 1886 na podzim byl náhodou objeven dělníky, opravujícími střechu domu, v němž Lepsius bydlel, na půdě. Tak byl šťastně zachráněn a je nyní majetkem berlínského muzea. Jak ukazuje formát listů, z nichž je svitek slepen, a paleografické vlastnosti písma, kterým je text psán, pochází text z doby, kdy byl Egypt pod nadvládou Hyksósů (1630 - 1580 př.n.l.).
Na velkou cenu tohoto papyru pro gramatické studie staroegyptské řeči upozornil Adolf Erman ve své práci "Die Sprache des Papyrus Westcar. Vorarbeit zur Grammatik der alteren aegypfischen Sprache", která byla vydána v roce 1889. Za rok na to vydal pak Erman fototypickou reprodukci papyru s hieroglyfickým přepisem, překladem, komentářem a slovníkem: "Die Marchen des Papyrus Westcar".
