Muhammad Zakaríja Ghoném

Tento egyptský archeolog objevil v roce 1952 pyramidu faraona Sechemcheta - pravděpodobného syna faraona Džosera. Krom jiného v ní objevil kolem sedmiset nádob z porfýru a alabastru, několik zlatých předmětů, ze kterých vynikalo 21 zlatých náramků, považovaných za nejstarší sbírku zlatých šperků starověkého Egypta.

19.března 1954 byla slavnostně otevřena pohřební komora a uvnitř byl nejstarší sarkofág v Egyptě. Byl vyrobený z lešteného zlatoružového alabastru a ležely na něm zbytky věnce, které naznačují, že tu od pohřbu nebyl asi nikdo. Dne 26.července 1954 se po dvouhodinovém úsilí podařilo odstranit zasouvací desku, která je na boční straně sarkofágu. Sarkofág však byl prázdný a zklamání archeologa obrovské. To se opakovato i u mnoha dalších sarkofágů pocházejících z té doby, neboť tehdejší vládcové Egypta používali různé triky, které jim měly zajistit nerušený posmrtný život. Jedním z nich bylo vybudování několika hrobů.

Jeden z najvýznamnejších objevů v Egyptě v druhé polovině 20.století, díky kterému se Ghoném dostal do povědomí široké vědecké obci, tak skončil nečakaným neúspěchem. Egyptského archeológa to značne poznamenalo a v roce 1959 spáchal sebevraždu, když se utopil v Nilu. Tomu předchádzalo nespravedlivé obvinění z krádeže nádoby, ale ve skutečnosti šlo jen o byrokratický faux pas, protože jak zjistil J. P. Lauer, nádoba stála v jiném rohu než bylo naznačené ve vědeckém katalogu, jehož základy položil Ludwig Borchardt (1863-1938) múzea v Káhire.