Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic

Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic se narodil v roce 1461 v Hasištejně u Chomutova. Studoval v Itálii (Bologna, Ferrara), kde se také seznámil s humanismem. V roce 1482 získal hodnost doktora církevního práva. O rok později se stal vyšehradským proboštem a byl také ve službách krále Vladislava II., na jeho pražském i budínském dvoře (1502 – 1503). V letech 1490 – 1491 procestoval Malou Asii, Palestinu a severní Afriku. Po roce 1503 se na hradě Hasištejně, kde měl na svou dobu velkou knihovnu antických a humanistických autorů, věnoval literární činnosti a vedení soukromé humanistické školy. Udržoval čilou korespondenci se svými významnými současníky (Augustin Olomoucký, Jan Šlechta, Jeroným Balbus, Konrád Celtes ad.). Jeho přátelství s Viktorinem Kornelem ze Všehrd ukončily rozpory v náboženských i osobních záležitostech. Horlivý katolík Hasištejnský se (nesprávně) domníval, že Viktorin Kornel ze Všehrd (kališník a příznivec Jednoty bratrské) napsal báseň Papae mastic (Bič na papeže), v níž spatřoval parodii své skladby.

Patří k našim předním latinsky píšícím humanistům. Je autorem básnického a prozaického díla, v němž reaguje na soudobé události a problémy. Z jeho děl stojí za zmínku veršovaná satira na mravy Čechů "Ad sanctum Venceslaum satira, in qua mores procerum et popularium patriae suae reprehendit" (1489) a podobně zaměřená prozaická práce "De situ Pragae et incolentium moribus". Po vzoru antických a humanistických autorů napsal traktáty "De miseria humana" (1495) a "De avaritia" (1499).

Hasištejn

Dnešní podoba hradu Hasištejn