Luštitelé písma

Těch, kteří se pokoušeli rozluštit egyptské písmo byla celá řada. My se ale zaměříme na několik nejznámějších, kterým se podařilo poodhalit roušku tajemství, kterou bylo egyptské písmo do té doby zahaleno. 

Prvním z nich byl Nicolas Claude Fabri de Peiresc (1580 - 1637), povoláním úředník v Aix. Jako první vytušil, že mezi koptštinou a starou egyptštinou existují určité souvislosti. Měl řadu následovníků, kteří se ubírali stejným směrem.

Mezi nejvytrvalejší patřili Athanasius Kircher (1602 - 1680), který byl přesvědčen o tom, že koptština je posledním vývojovým stádiem starověkého egyptského jazyka. Sestavil překlad (bohužel velice nepřesný) nápisů na obeliscích dovezených z Egypta.

Voják Bernard de Montfaucon (1655 - 1741) vyslovil jako první domněnku, že hieroglyfy jsou fonetické znaky. Tuto teorii převzal později Jean-Jacques Barthélémy (1716 - 1795), který odhalil, že kartuše kolem hieroglyfů uzavírají jména králů.

Johan David Akerblad (1763 - 1819) dokázal dešifrovat část textu Rosettské desky psané démotickým písmem. Tím, kdo rozluštil hieroglyfy na Rosettské desce byl Jean-Francois Champollion (1790 - 1832).

Athanasius Kircher (1602 - 1680)

Jezuita Athanasius Kircher byl první, kdo dal do souvislosti koptštinu (jazyk egyptských křesťanů) s faraonskou egyptštinou. Koptové jsou dnes příslušníci egyptské křesťanské církve, která je vedle muslimů významnou egyptskou náboženskou obcí. Vyznavači této církve dříve hovořili koptštinou, která se ale dnes používá pouze při náboženských obřadech.

Thomas Young (1773 - 1829)

Thomas Young patřil mezi první badatele, kterým se podařilo rozluštit některé hieroglyfy. V roce 1814 dokončil Thomas Young překlad démotického textu z Rosettské desky a o několik let později zaznamenal pokrok v pochopení hieroglyfické abecedy. Současně s ním se o rozluštění hieroglyfů pokoušel také Francouz - Jean-Francois Champollion.

Jean-Francois Champollion (1790 - 1832)

Champollion nikdy nepatřil k nejpilnějším žákům, ale rád se ponořoval do studia orientálních jazyků a tak brzy ovládal hebrejštinu, chaldejštinu, syrštinu, etiopštinu a arabštinu. To mu umožnilo odhalit tajemství hieroglyfů. Klíč k tajemství písma starého několik tisíciletí však neposkytla Rosettská deska, ale kartuš faraona Ramesse II.

Heinrich Brugsch (1827 - 1894)

Heinrich Ferdinand Karl Brugsch byl německý egyptolog, který se věnoval studiu léčitelských vědomostí v papyrech. Do Egypta podnikl dvě cesty - první v roce 1853, druhou v letech 1857 až 1858. Na podzim roku 1864 byl Heinrich Brugsch jmenován pruským konzulem v Káhiře.

Egyptologové

Mohlo by vás zajímat

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.