![]() |
![]() |
Egyptologů, kteří se pokoušeli rozluštit egyptské písmo byla celá řada. My se ale zaměříme na čtyři nejznámější, kterým se podařilo poodhalit roušku tajemství, kterou bylo egyptské písmo do té doby zahaleno. Jako všude i zde se najde výjimka - jezuita Athanasius Kircher.
Tento jezuita byl první, kdo dal do souvislosti koptštinu (jazyk egyptských křesťanů) s faraonskou egyptštinou. Koptové jsou dnes příslušníci egyptské křesťanské církve, která je vedle muslimů významnou egyptskou náboženskou obcí. Vyznavači této církve dříve hovořili koptštinou, která se ale dnes používá pouze při náboženských obřadech.
Jméno KOPT je odvozeno od řeckého označení Egypta - Aigyptos a to vzniklo z pořečtěného názvu svatyně boha Ptaha Hutkaptah - tedy "svatyně Ptahova ducha".

Hieroglyfický zápis jména boha Ptaha
, který byl ochráncem
prastarého hlavního města Memfidy, byl z čestných důvodů umístěn na
začátku jména, četl se však jako poslední:
![]() |
Hut (svatyně) |
![]() |
ka (ducha) |
![]() |
Ptah (Ptaha) |
Znak
je determinativem, který byl často používán za místními
názvy. Představuje půdorys města, jehož středem procházejí dvě hlavní
cesty nebo dva kanály.
Nyní se už ale podíváme na jednotlivé luštitele egyptského písma podrobněji. Podíváme se na všechny luštitele, kteří se o přečtení egyptského písma pokusili. Prvním z nich byl Nicolas Claude Fabri de Peiresc (1580 - 1637), povoláním úředník v Aix. Jako první vytušil, že mezi koptštinou a starou egyptštinou existují určité souvislosti. Měl řadu následovníků, kteří se ubírali stejným směrem. Mezi nejvytrvalejší patřili Athanasius Kircher (1602 - 1680), který byl přesvědčen o tom, že koptština je posledním vývojovým stádiem starověkého egyptského jazyka. Sestavil překlad (bohužel velice nepřesný) nápisů na obeliscích dovezených z Egypta. Voják Bernard de Montfaucon (1655 - 1741) vyslovil jako první domněnku, že hieroglyfy jsou fonetické znaky. Tuto teorii převzal později Jean-Jacques Barthélémy (1716 - 1795), který odhalil, že kartuše kolem hieroglyfů uzavírají jména králů. Johan David Akerblad (1763 - 1819) dokázal dešifrovat část textu Rosettské desky psané démotickým písmem. Tím, kdo rozluštil hieroglyfy na Rosettské desce byl Jean-Francois Champollion (1790 - 1832).