William Matthew Flinders Petrie

Angličan Flinders Petrie(viz. obrázek) nebyl sice ve své době tak proslulý jako Auguste Mariette, ale přesto je považován za jednoho z nejvýznačnějších egyptologů své doby a za zakladatele moderní egyptské archeologie.
Narodil se roku 1853 a archeologie ho začala zajímat velmi brzy. Už v devatenácti letech sepsal svou první oceňovanou studii o prehistorické lokalitě ve Stonehenge. Pak se ale jeho zájem upřel výhradně na Egypt.

Petrie byl uchvácen díly Champolliona a jeho následovníků, dlouhou dobu shromažďoval odbornou literaturu a roku 1880 se poprvé vydal do Egypta s úkolem co nejpřesněji zaznamenat vnější rozměry tří velkých pyramid v Gíze. Vylodil se v Káhiře, usídlil nedaleko pyramid a zůstal zde až do květně 1881. Výsledky jeho práce byly v roce 1883 vydány v souboru "The Pyramids and Temples of Gizeh" (Gízské pyramidy a chrámy) a krom jiného zde uvedl několik velmi zajímavých poznatků a řadu úvah o úhlech sklonu pyramid, které Egypťané volili při jejich stavbě.

Mumie pod postelí

V roce 1887 požádal Egyptskou památkovou správu o povolení k vykopávkám ve Fajjúmu. Chtěl totiž pracovat zcela samostatně, což nebylo tak obvyklé a způsobilo to jisté administrativní problémy. Následující rok se začal zajímat o pyramidu v Hawwáře (viz. obrázek), kterou přisoudil faraonovi 12. dynastie Amenemhetovi III. Pobyt zde však nebyl snadný - dostal se do finančních problémů, musel čelit administrativním nesnázím a pochopitelně zde byla spousta jiných nebezpečí. To ho prý vedlo i k tomu, že ukryl mumii přímo pod svou postel.

Bylo mu 35 let, odhalil světu pyramidu v Médúmu a především zádušní chrám u východní paty této stavby. Tento zádušní chrám je nejlépe dochovaným chrámem z období Staré říše.

Petrie byl zásadový muž. Podobně jako Mariette a Maspero byl nucen konstatovat, že se jeho krajané dopouštějí neuvěřitelných přestupků, doslova rabují Egypt a připravují ho o kulturní dědictví ve prospěch velkých muzeí.

Labyrint antických autorů

V roce 1891 objevil Petrie fresky v el-Amarně a také velice zajímavou korespondenci, kterou vedl kacířský faraon Amenhotep IV. - Achnaton a jeho následovníci s chetitskými panovníky. V roce 1894 pak odhalil nejrozsáhlejší pohřebiště z predynastického období v Nakádě (severně od Théb). Napočítal zde více než 2 000 hrobů a na základě archeologického materiálu (zejména keramiky) stanovil relativní chronologii predynastického období v Horním Egyptě.

Na počátku 20. století se vrátil do Fajjúmu už jako ředitel Britské školy archeologie v Egyptě a v Hawwáře objevil východně od tamní pyramidy Labyrint popisovaný řeckými autory, který byl ale ve skutečnosti zádušním chrámem Amenemheta III.

Ani pak ale neustal ve své činnosti, znovuotevřel práce na pyramidě v Láhúnu, kde působil už v roce 1888 a kde objevil hrobku Senusreta II. Jeho další výzkum ale zastavila 1. světová válka. Vrátil se k nim až v roce 1920, kdy nalezl v hrobce královské princezny jižně od pyramidy tzv. "il-láhúnský poklad" - klenoty a královskou čelenku. Ty jsou dnes vystaveny v Egyptském muzeu v Káhiře.

Půdorys pyramid Amenemheta III. (vlevo pyramida dahšúrská, vlevo hauvárská)
nákres podle Petrieho

William Matthew Flinders Petrie

Mumie pod postelí

Labyrint antických autorů

Půdorys pyramid Amenemheta III. (vlevo pyramida dahšúrská, vlevo hauvárská) nákres podle Petrieho

Půdorys pyramid Amenemheta III. (vlevo pyramida dahšúrská, vlevo hauvárská)
nákres podle Petrieho