Řemesla starověkého Egypta

Napsal Felgr Pavel on .

Na rozkaz vezíra (faraonem pověřeného správce země) se pracovní síla vybírala mezi venkovským obyvatelstvem, které podle systému povinných robot mohlo být kdykoli povoláno k velkým veřejným pracem. Dělníci se snažili zalíbit se faraonovi a ochotně se ujímali tohoto náročného úkolu, protože věřili, že pracují pro svatou věc. Na stavbě Velké pyramidy faraona Cheopse (Chufeva) tak během dvaceti let pracovalo přibližně 100 000 lidí, kteří vozili, přemisťovali a skládali na sebe 2,5 milionu kamenných bloků, z nichž každý vážil asi 2 tuny.

Kameníci

Napsal Felgr Pavel on .

Kameny se na staveniště dostávaly jen hrubě opracované. Bylo tedy nutné řádně je otesat. Kameníci nejprve kameny opracovali do požadovaných rozměrů pomocí palic a dlát a pak je podle přesných značek umístili na pečlivě vyrovnanou plochu spodního kvádru. Umění a schopnosti těchto řemeslníků, kteří s primitivními nástroji zhotovovali mistrovská díla, v nás dodnes vyvolávají úžas.

Košíkáři

Napsal Felgr Pavel on .

Košíkářství bylo pro staré Egypťany každodenní činností. Splétání rákosových stonků do tvaru košů, košíků, lůžek a dalších předmětů denní potřeby ale nebylo jednoduché a vyžadovalo určité schopnosti. Toto drobné umění sice nedosáhlo takové umělecké hodnoty jako třeba opracování kamene a kovu nebo keramika, nicméně bylo nedílnou součástí života nadaných egyptských řemeslníků.

Hrnčíři

Napsal Felgr Pavel on .

Egyptská nilská hlína byla pro hrnčíře prvotřídní surovinou. V každodenním životě se ve velkém množství používaly různé nádoby, džbány, misky, talíře, pohárky a poháry. Hrnčířské řemeslo se vyvíjelo od Archaického období až do doby vlády 18. dynastie. Od komplikovaných tvarů v období Staré říše postupně egyptská keramika přešla ke tvarům jednodušším. Od Nové říše se začala větší pozornost věnovat výzdobě, jejíž motivy si hrnčíři vypůjčovali z přírody.

Další články...

Lock full review www.8betting.co.uk 888 Bookmaker

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Nabídka reklamy