Egyptské délkové míry

Napsal Felgr Pavel on .

Egypťané začali používat míry a váhy ještě za první dynastie před vznikem jednotného Egypta. Postupně se míry a váhy zpřesňovaly a zdokonalovaly. V Egyptě se musely veškeré ekonomické operace a transakce zapisovat. Písaři se tedy kromě mnoha jiných úkolů věnovali také neustálému počítání, přeměřování a vážení.

Vyměřování a vytyčování zemědělské půdy se opakovalo každý rok. Často se totiž stávalo, že mezníky byly zničeny při nilských záplavách, a bylo tedy nutné znovu přesně stanovit hranice každého pozemku. Podle rozlohy půdy úředníci odhadovali objem úrody, který sloužil jako základ k výpočtu daní. Ta část půdy, na níž bylo zaseto, musela být proto přesně přeměřena pomocí měřicí šňůry.

Egyptské plošné, objemové a váhové míry

Napsal Felgr Pavel on .

Vyměřovači půdy při opětovném stanovování rozlohy pozemku po nilských záplavách používali jednotku arura (secaí). Jedna arura odpovídala čtvercové ploše, jejíž každá strana měřila 100 loktů (tj. cca 2756,25 m2). Arura se dále dělila na poloviny (řemen), čtvrtiny (heseb) a osminy (sa). Tzv. pozemní loket (meh) odpovídal pásu širokému jeden loket a dlouhému sto loktů. Taková plocha tedy byla setinou arury. Jednotka arura se používala také k určování rozlohy nomů.

Egyptské objemové míry

Konec sklizně znamenal brzký příchod dvou obávaných úředníků – Písaře Obou sýpek a Měřiče zrní. Před uskladněním přesně určili objem sklizně a stanovili podíl, který připadl samotnému pěstiteli, a podíl, který musel ponechat pro příští setbu. Nejčastěji používanou objemovou mírou ve starověkém Egyptě byl hektat. Například objem obilí se za Staré říše vyjadřoval v hekatech (kolem 4,8 litru), které měly za Střední říše někdy až dvojnásobnou hodnotu.

Hektat se dále dělil na 10 hinů a 320 ro (přibližně jedna lžička). Používanými násobky byl dvojnásobek, čtyřnásobek nebo sto čtyřnásobků hekat. Písaři při měření používali velký kožený pytel char, jehož objem odpovídal dvaceti hekatům.

Jiné objemové míry se používaly pro tekutiny. Základní jednotkou zde byl džbán (henu), odpovídající 0,46 litru. Pro pivo se používala jednotka děs, pro víno hebenet, pro olej meni.

Lock full review www.8betting.co.uk 888 Bookmaker

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Nabídka reklamy