Písmo

Mluvený jazyk vznikl v důsledku silné potřeby komunikace. Dlouho existoval spolu s dalšími prostředky pro předávání informací, ale žádný neumožňoval sdělení zachytit trvale. To bylo možné teprve se vznikem písma a od té chvíle se začali psát dějiny a paměť lidstva.

Řeč a písmo nejsou jediné prostředky komunikace, které kdy existovaly. Indiáni v severní Americe písmo neměli a jejich jazyk existoval v mnoha dialektech. Používali velice propracovanou posunkovou řeč, která jim umožňovala překonávat jazykovou bariéru.

Písmo nevzniklo v Egyptě

První písmo nevzniklo z potřeby uchovávat mytologická vyprávění, ale spíše ze snahy vést přesné účetnictví. K záznamu číselných údajů se nejprve používaly calculi (latinsky kaménky), tedy oblázky ukládané do nádoby z pálené hlíny. V okamžiku, kdy někoho napadlo namalovat sčítaný prvek na zátku nádoby vznikl piktogram a z něho se později vyvinulo písmo.

První takové znaky se objevily kolem roku 3300 př.n.l. v Sumeru v Dolní Mezopotámii ve městě Uruk. Toto primitivní písmo ale nebylo ještě schopno zaznamenat abstraktní slova. Znaky se postupně vyvíjely, měnil se jejich tvar. Měli tvar klínu a proto bylo toto písmo nazýváno klínové.

Egyptské hieroglyfy - písmo „na klíč“

Egyptské hieroglyfy vznikly kolem roku 3100 př.n.l. Nevíme, zda bylo výsledkem kontaktů se Sumery, nebo zda vzniklo samostatně, bylo ale souvislým systémem, který byl schopen postihnout všechny jazykové nuance. Podstatně se lišilo od klínového písma a můžeme tedy předpokládat, že jím nebylo nijak ovlivněno.

Nejstarší záznamy psali Egypťané na rostlinné materiály jako například dřevo, listy nebo kůru. Ty ale rychle podlehly zkáze a tak nejstarší dochované záznamy byly vyryté do kamene, slonovinových destiček nebo hliněných předmětů.

Pokud je řeč o hieroglyfech, musí se rozlišovat dvě jazykové vrstvy:

  • klasická (střední) egyptština
  • novoegyptština

První se nazývá klasická nebo střední egyptština a odpovídá jazyku používanému v literárních textech z období 12. dynastie. Druhou vrstvou je tzv. novoegyptština - jazyk soukromých dopisů, administrativních a soudních dokumentů, oficiálně používaný od 18. dynastie, kdy jazykovou reformu zavedl Amenhotep IV. - Achnaton.

Mohlo by vás zajímat

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.