Osobní korespondence v Egyptě

Velké množství dopisů (včetně osobní korespondence v Egyptě) z období starověkého Egypta zůstalo zachováno do dnešních dnů. Listy zapisované na papyrové svitky se nezničily díky teplému a suchému podnebí. Nejstarší dosud známý dopis je datován do období přibližně kolem roku 2300 př.n.l. Korespondence se ale začala pravděpodobně rozvíjet už daleko dříve. Dopisy se mohly psát na ostraka (úlomky vápence nebo hliněné střepy), ale Egypťané dávali raději přednost papyru. Protože ale ve starověkém Egyptě neexistovala pošta, svěřovalo se odesílání dopisů sluhům nebo důvěryhodným osobám.

Dopisy začínaly poměrně dlouhými protokolárními obraty, které byly často delší než samotný dopis. Odesílatel popřál adresátovi pevné zdraví a ochranu boha toho města, ze kterého on pocházel. Obraty podobného typu byly také na konci dopisu.

Staří Egypťané psali dopisy, aby se přátel zeptali na jejich zdraví a záležitosti, psali společníkům nebo lidem s nimiž byli ve při, psali stížnosti zástupcům úřadů a kněžím. Každý Egypťan dokonce mohl napsat i dopis faraonovi. Osobní korespondence se pečlivě uchovávala v rodinných archivech, nejčastěji se ukládala do džbánů.

Na co se psalo a jakým písmem

Dokumenty uschovávané v soukromých archivech byly nejčastěji na papyru, ale používala se také ostraka. Ta sloužila především ke psaní dopisů a smluv nanečisto a k zapisování kopií dokumentů. Dokumenty bývaly psány především hieratickým písmem a od 7. století př.n.l. démotickým písmem. V ptolemaiovské a římské době se objevovala i řečtina.

Soukromé archivy zahrnovaly nejrůznější dokumenty, které jejich majitel považoval za důležité. Šlo často o dopisy a zvláště pak o doklady, které stvrzovaly práva konkrétní osoby. Mohly to být například kupní, nájemní nebo vlastnické smlouvy, potvrzení o zaplacení daní, doklady o prodeji předmětů a zvířat nebo stížnosti určené úřadům.

Vše o každodenním životě

Soukromé archivy určité rodiny byly omezeny v čase a prostoru. Zachycují bez jakýchkoliv příkras zachycující události každodenního života. Texty odhalují povahu a psychologii jednotlivců, přátelské vztahy i konflikty. Mezi nejstarší soukromé archivy patří tzv. Hekanachtovy papyry. Hekanacht žil za vlády Mentuhotepa II. ve druhé polovině 11. dynastie a jeho archiv byl nalezen v hrobce jeho služebníka v Dér el-Bahrí.

Archivy Hora ze Sebennytu byly nalezeny v Sakkáře. Hor ze Sebennytu žil asi ve 2. století př.n.l. a z jeho archivu se dochovalo přibližně 70 ostrak. Hor si zapisoval své věštecké sny, které dokonce přišel přednést faraonu Ptolemaiovi VI. Filométorovi.