Egypťané a zemědělství

Po celá tisíciletí závisel osud Egypta na rozsahu nilských záplav, které byly oslavovány jako požehnání shůry. Každý rok v červnu (s blížícím se letním slunovratem) začala hladina Nilu stoupat každý den o 4 až 8 centimetrů. V červenci a v srpnu se řeka začala vylévat a v září záplavy kulminovaly. Nilské záplavy fascinovaly Řeky, protože Nil se na rozdíl od řek v Řecku rozvodňoval v létě. Řekové spojovali rozvodnění Nilu s průtržemi mračen na Etiopské vysočině. Největší vliv na každoroční záplavy ale mělo tání sněhu v Habešských horách – zejména přítok Modrý Nil se v tomto období měnil na dravou řeku, která strhávala a odnášela s sebou spoustu zeminy a vegetace.

Obilniny a len byly hlavním egyptským přírodním bohatstvím. Pšenice a ječmen představovaly základní složku potravy starověkých Egypťanů, len byl zase surovinou pro prosperující řemeslné odvětví, jehož výrobky se vyvážely do celého starověkého světa. Tyto základní suroviny měly klíčový význam pro egyptskou společnost, ekonomiku i politiku.

V březnu, prvním měsíci období sucha, se konal velký Minův svátek. Min byl bohem úrodnosti, žní a mužnosti. Zosobňoval ho bílý býk, kterému faraon na počátku žní daroval první pokosený obilný klas. Tento obřad byl pro faraona další příležitostí, jak stvrdit svou moc nad Horním a Dolním Egyptem a poděkovat bohu za to, že mu vdechl svou plodivou sílu. Panovník, "zářící jako vycházející slunce", opouští ve slavnostním oděvu a s modrou korunou chepreš palác. Je usazen na nádherném křesle v nosítkách, která nese dvanáct mužů, vybraných mezi faraonovými syny a význačnými dvorskými hodnostáři.

Základem egyptské stravy byl chléb a pivo. Na jídelníček starověkých Egypťanů se podíváme z pohledu prostého venkovana a vyššího hodnostáře. Podíváme se také jak probíhaly velké hostiny na dvoře hodnostářů nebo faraona. Takže - s chutí do toho ...

Mohlo by vás zajímat

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.