Starověcí Egypťané rozdělovali čas na roky, roční období, měsíce a dny. To se dnes zdá zcela samozřejmé. Ovšem Egypťané byli pravděpodobně prvním národem, který vymyslel a zavedl racionální sluneční kalendář. Římané jej později po drobném vylepšení nazvali juliánským kalendářem. Tento kalendář se používá dodnes. V dobách egyptské prehistorie se primitivní lidé rozhodli dělit čas na základě pohybu Měsíce. Ovšem v archaické době, přibližně v 5. tisíciletí př.n.l., byl původní lunární kalendář nahrazen slunečním.

Podle starých Egypťanů čas na Zemi navazoval na dobu, v níž žili bohové. Lidský život byl v přímém vztahu s božským řádem, který určoval chod světa. Lidé jej museli ctít a mít neustále na paměti. V Egyptě se budoucnost vyjadřovala v "milionech let". Každý nový faraon, zastupující na Zemi bohy, počítal roky své vlády od nástupu na trůn a k těmto datům připojoval své jméno. Roky se nepočítaly stále dál, ale s nástupem nového faraona se vždy začalo od nuly. Rok tedy mohl být označen například jako "šestý rok vlády Ramesse II." nebo jako "první rok vlády Thutmose III.".

Egyptský rok měl 365 dní, což znamenalo velký problém. Aby egyptský rok přesně odpovídal slunečnímu cyklu, musel by být delší o čtvrtinu dne (přesně o 0,2422 dne). Každé čtyři roky se tedy rok o dvacet čtyři hodin zpozdil. Tato malá odchylka pak způsobovala nesoulad s rytmem střídání ročních období. Možná se nám to může zdát zanedbatelné, ale za šedesát let šlo již o patnáctidenní zpoždění.

Trvalo celkem 1460 let, než se kalendářní rok znovu začal shodovat se skutečností. Toto období se nazývá "Siriova perioda". Egypťané si toto nemilé zpožďování samozřejmě uvědomovali. V některé roky totiž kalendářní léto připadlo ve skutečnosti na zimu! Všichni si nakonec na tyto zvláštnosti zvykli a kalendářní rok oprávněně přezdívali "toulavý rok".

Průměrní egyptští feláhové tento problém přenechávali vědcům a sami se řídili skutečným střídáním ročních období, které odpovídalo vzestupu a poklesu vody v Nilu. Ptolemaios III. Euergetés se roku 238 př.n.l. pokusil dekretem z Kanopu přidat každé čtyři roky šestý epagomenální den a tak rok vyrovnat. Jeho snaha však skončila nezdarem. Teprve v římské době byl zaveden přestupný rok. l přes tyto nedostatky však byl egyptský kalendář pozoruhodným dílem, o nějž se zasloužili talentovaní pozorovatelé a matematici z řad obyvatel nilského údolí. Kalendář s drobnými změnami přetrval tisíciletí a slouží dodnes.