Achetaton, nové hlavní město

Napsal Felgr Pavel on .

Amenhotep IV. (Achnaton) nechal vybudovat nové hlavní město severovýchodně od Théb (Vasetu) na lokalitě dnes známé jako Tell el-Amarna. Město, které nazval Achetaton mělo sice pouze jepičí život, ale faraon mu věnoval zvláštní pozornost.

Zrod a zánik Achetatonu

Achnaton se rozhodl Achetaton vybudovat na východním břehu Nilu v rozsáhlém přírodním amfiteátru. Z východní strany ho ohraničoval masiv, jehož severní i jižní konec obloukem směřovali téměř až k řece. Území Achetatonu nechal vymezit celkem čtrnácti hraničními stélami a na ně nechal vyrýt hlavní zásady nového kultu boha Atona.

Hraniční stély města Achetatonu

Na prvních třech stélách, které nechal Achnaton vztyčit, se hovoří o založení města. Jedná se o tzv. severní stélu a dvě tzv. jižní stély. Na stélách je uvedeno i datum - rok čtyři, čtvrtý měsíc doby peret (doba rozpuku), čtvrtý den. Jedenáct stél, které byly vztyčeny třináctý den čtvrtého měsíce doby peret šestého roku vlády již přesněji vymezovalo obrysy města. Tři stély byly umístěny na západním břehu Nilu a zbylých osm bylo vytesáno do horského masivu na východní části.

Achnaton osobně spolu se svými architekty navrhl půdorys Achetatonu a určil, kde se bude nacházet jeho palác, jeho hrobka, hrob jeho "úctyhodné královské manželky" Nefertiti a hrob jeho dcery Meritaton. Svůj palác umístil Achnaton podél hlavní třídy Achetatonu, ale do dnešních dnů se zachovaly pouze jeho základy. V paláci se konaly obřadů, ale byl také domovem jeho rodiny. Palác byl dlouhý 270 metrů a vstupovalo se do něj přes nádvoří, jehož stěny měřily 170 metrů a byly obklopeny sochami z křemence a žuly. Tyto sochy představovaly faraona a jeho manželku Nefertiti.

Za oficiální částí paláce se nacházela obrovitá budova tvořená několika sloupovými síněmi. Jedna z nich (bezpochyby se jednalo o korunovační síň) byla podepřena 544 pilíři obdélníkového půdorysu, které nesly strop. Ten byl natřen žlutou barvou, která symbolizovala věčný život a Slunce.

Achnatonův palác

Soukromá rezidence Achnatona byla vystavěna podle vzoru amarnských hodnostářů. Z oficiálního paláce vstupoval faraon se svou ženou do své soukromé rezidence po mostě, který se klenul nad hlavní ulicí a který mírným sklonem klesal ke královským komnatám. Na konci se mostu sestoupil do rozsáhlé zahrady s množstvím stromů, květin, jezírek a fontán.

Domovy dvořanů a různých královských hodnostářů byly vystavěny podle stejného vzoru. Některé ale svou bohatou výzdobou a rozměry vynikaly nad ostatní. To byl příklad Thutmose - hlavního královského sochaře - nebo vezíra Nachta. Jeho dům se rozkládal na ploše více než 880 m2. Tyto domy se vyznačovaly nevídaným přepychem. Nejoblíbenějším materiálem byla žula, alabastr, křemenec, fajáns, zlato a stříbro. Podlahy a stěny byly pokryty malbami, u domu se nacházely rozlehlé zahrady s jezírky.

Achetaton

Achetaton, hlavní město Amenhotepa IV. / Achnatona

Související články

Lock full review www.8betting.co.uk 888 Bookmaker

Český egyptologický ústav

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dokumentární filmy o starověkém Egyptu

Dovolená v Egyptě

Dovolená v Egyptě