Ahmose I.
Ahmose I., kartuš faraona

Během 25 let své vlády dokázal Ahmose I. definitivně vyhnat Hyksósy, znovu sjednotit Egypt a dát impuls rozvoji hospodářství. Jeho vládou začíná období, které se v historii starověkého Egypta označuje jako Nová říše, období rozmachu, v němž se Egypt stal světovou mocností.

Ahmose I. měl nastoupit na egyptský trůn v roce 1550 př.n.l., kdy jeho bratr Kamose zahynul na bitevním poli, když předtím zahájil říční tažení proti Hyksósům. Tehdy byl však ještě chlapec a tak se vlády ujala královská matka Ahhotep I. jako regentka. Boj s Hyksósy tak ustal na mrtvém bodě.

Válka s Hyksósy

Ahmose I.Přibližně v jedenáctém roce své vlády se Ahmose I. pustil do boje proti Hyksósům. Nejprve získal Memfidu (Mennofer) a poté získal i poslední baštu nepřátel - jejich hlavní město Avaridu. Hyksósy pak hnal až do Palestiny a jejich odpor definitivně zlomil tím, že zničil i jejich týlovou základnu Šaruhén, která se nacházela jižně od Gazy. Boj to však nebyl zdaleka jednoduchý, obléhání trvalo celé 3 roky. Povzbuzen tímto úspěchem pustil se do dalšího tažení, během kterého dobyl Foínikii a jižní Sýrii a tak se jako první egyptský panovník dostal k břehům Eufratu.

Po vyhnání Hyksósů bylo třeba pojistit kontrolu nad středním Egyptem a dobýt zpět Núbii. To se mu podařilo během tří tažení. Zdůraznil svou nadvládu nad královstvím Kuš tím, že do Buhénu umístil nejvýznamnější egyptské správní centrum a jižně od města v Sai vystavěl první chrám v období Nové říše. Hlavní město ponechal v Thébách (Vasetu) a podporoval kult Amon-Rea, pod jehož standartou sjednotil zemi na úkor božstev středního a dolního Egypta.

Ahmose I. reorganizoval správu chrámů, převzal dohled nad trhem s obilím a výrazně se podepsal na oživení egyptského hospodářství zejména množstvím staveb, které budoval po celé zemi - v Karnaku, Abydu (Abedžu), Buhénu, Armantu, Memfidě (Mennoferu) a dalších lokalitách. Znovu otevřel doly a lomy, protože bylo třeba pokrýt zvýšenou poptávku po stavebním materiálu.

V době panování Ahmose I. žilo několik významných hodnostářů - nejznámějším je Ahmose, syn Abany. Byl to jmenovec faraona, který již v ranném věku velel královské lodi. Byl u všech velkých bitev Ahmose I. a vždy se vyznamenal odvahou a hrdinstvím. Jeho služby využíval jak Amenhotep I. tak i Thutmose I. Právě za vlády tohoto faraona vedl ještě - přes svůj pokročilý věk - tažení do Súdánu a Malé Asie.

Osudové ženy Ahmose I.

Ahmose I. byl Egypťany horlivě oslavován a uctíván ještě dlouho po své smrti (zemřel přibližně v roce 1518 př.n.l.). Byl pohřben v Dra Abú en-Naga, ale jeho zádušní kult byl udržován v Abydu (Abedžu).

Kromě panovníka zde byly uctívány také jeho babička Tetišeri a matka Ahhotep I. - dcera Taa I. Ahhotep se podílela na vládě svého manžela Sekenenre Taa II. a v Ahmosově mládí vládla sama jako regentka.

I Ahmosova manželka Ahmose-Nefertari se aktivně podílela na vládě. Pokaždé, když její manžel odjel do války stála sama v čele země a po jeho smrti vládla sama jako regentka za syna Amenhotepa I. Později se stala první Božskou manželkou Amona.

Egyptští faraoni

Archaické období

První dynastie faraonů

Období Staré říše

1. přechodné období

Období Střední říše

2. přechodné období

Období Nové říše

3. přechodné období

Období úpadku

Období Ptolemaiovců

Mohlo by vás zajímat

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.