První mírová smlouva

Bitva u Kadeše nepřinesla zásadní zlom ve vztazích mezi Egyptem a Chetitskou říší a proto bylo třeba situaci stabilizovat jinak. V jedenáctém roce své vlády - tedy 6 let po bitvě u Kadeše - podepsal Ramesse II. s chetitským králem Chattušilem III. první mezinárodní smlouvu v dějinách lidstva. Byl to zcela nepochybně výrazný diplomatický úspěch, kterému ale předcházela celá řada velice příznivých okolností.

První takovou okolností byla smrt Muvatalliho, který se s Ramessem II. v bitvě u Kadeše utkal. Po ní nastala v chetitské říši dynastická krize - syn Muvatalliho z vedlejšího manželství Urchi-Tešup dokázal této krize využít a zmocnil se trůnu pod jménem Muršili III. čímž upřel Chattušilovi (byl to Muvatalliho bratr) legitimní nárok na trůn.

Rozhodující obrat

Chattušili nakonec získal co mu náleželo a svého proradného synovce poslal do vyhnanství do severní Sýrie. Ale i tady začal být Muršili III. záhy nežádoucí a proto uprchl do Egypta, kde se chtěl uchýlit pod ochranu Ramesse II. Ten si velice dobře uvědomoval, jako cenu pro něho Muršili III. má.

Chattušili III., jehož zemi stále více ohrožovali Asyřané v čele s novým králem Salmanassarem I., si byl vědom toho, že tříštění sil by bylo sebevraždou a proto se rozhodl s jedním ze dvou protivníků uzavřít dohodu. Pro tento krok se mu zdál příhodnější Egypt, který již znal a tak požádal Ramesse II. o vydání Muršiliho a oplátkou navrhl podepsání mírové smlouvy. Ramesse II. souhlasil.

Mírová smlouva Ramesse II. se dochovala dodnes

Je téměř neuvěřitelné, že se oba exempláře (jeden v akkadštině a druhý v egyptštině, kopie originálního textu vyrytá do stříbrné tabulky) dochovaly dodnes. Chetitský exemplář s překladem do egyptštiny byl uložen u paty sochy slunečního boha v Héliopoli. Jeho text byl vytesán také do stěn chrámu v Karnaku na jižní straně devátého pylonu. Egyptský exemplář s překladem do akkadštiny byl uložen v chetitském hlavním městě Chattuša u paty chetitského boha Tešupa. B yl přepsán na hliněné tabulky, které v roce 1906 nalezl v Boghazköy (Turecko) Hugo Winckler.

Smlouva je datována do měsíce prosince dvanáctého roku vlády Ramesse II. Začíná oficiálním uznáním Muvatallovy zodpovědnosti za porušení dohody uzavřené mezi Amenhotepem IV. a Muvatallovým předchůdcem Šuppiluliumem. Následuje dohoda obou zemí o neútočení, o vzájemné pomoci v případě napadení třetí zemí a o vydávání politických protivníků. Smlouva zaručuje definitivní mír,  stvrzuje platnost hranic obou zemí (bez přesnější definice).

Ramesse II. se oženil s dcerou chetitského krále

Aby ještě více stvrdil platnost této smlouvy, oženil se Ramesse II. o dvanáct let později (ve třicátém třetím roce vlády) s dcerou Chattušila III. známou pod jménem Maathornefrure. Tuto mimořádnou událost připomíná stéla, jejíž kopie byly vystaveny v Karnaku, v Abú Simbelu a na Elefaantidě. Tato nejstarší mírová smlouva nebyla nikdy porušena!

Egyptští faraoni

Archaické období

První dynastie faraonů

Období Staré říše

1. přechodné období

Období Střední říše

2. přechodné období

Období Nové říše

3. přechodné období

Období úpadku

Období Ptolemaiovců

Dovolená v Egyptě

Dokumentární filmy

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.