fbpx

Amenemhet II.  po nástupu na trůn pokračuje v rozvoji obchodu a rozkvětu Egypta. Rozvíjel obchod se zemí Punt, Přední Asií a Krétou. Důkazem toho jsou egyptské předměty, které byly v těchto místech nalezeny, stejně jako objekty cizího původu, které byly nalezeny v Egyptě.

Amenemhet II. - faraonova socha v Berlínském muzeu
Amenemhet II. – faraonova socha v Berlínském muzeu

Pyramida Amenemheta II. stojí na starém královském pohřebišti z počátku 4. dynastie v Dáhšúru, na okraji pouště východně od Červené pyramidy. Původní jméno pyramidy bylo “Amenemhet je dobře zaopatřen”. Dnes pyramidu připomíná pouze nevzhledná šedočerná hromada sušených cihel, což je v příkrém rozporu s místním názvem pyramidy “Bílá pyramida”.

Archeologický výzkum zde provedl Jacques de Morgan v letech 1894 – 1995. Vchod do podzemí ležel uprostřed severní strany pyramidy, na úrovni základny. Za vchodem následovala svažující se chodba. Nad plochým stropem chodby byl ještě sedlový z vápencových, proti sobě vzepřených vápencových desek. Na dolním konci se chodba měnila na vodorovnou a ústila do pohřební komory umístěné ve svislé ose pyramidy. Architekti na tomto místě vybudovali zátaras tvořený dvěma svislými žulovými deskami. Pohřební komora je orientována východo-západním směrem. Křemencový sarkofág se nachází u západní stěny pohřební komory.

Zádušní chrám Amenemheta II. se bohužel do dnešních dnů nedochoval. Jeho zbytky před východní stranou zkoumány nebyly. Vzestupná cesta a údolní chrám pak už vůbec ne. V prostoru mezi západní stranou pyramidy a západním křídlem ohradní zdi de Morgan objevil hrobky členů královské rodiny. V hrobkách princezen nalezl zbytky pohřební výbavy. Nejcennější jsou nádherné šperky z hrobek Ity a Chnemety, které jsou vystaveny v klenotnici Egyptského muzea v Káhiře.

Kartuš Amenemheta II.

Hrobka: pyramida Amenemheta II.
Předchůdce: Senusret I.
Nástupce: Senusret II.
Doba vlády: 38 let

Manželky: Senet; Keneferu; Keminub; Sitathormeret; Kenub