![]() |
![]() |
Otázkou, která vystihuje podstatu Druhé přechodné doby, je povaha Hyksósů. Většina našich znalostí je závislá na písemných pramenech a tyto - až na několik výjimek (např. Rhindův papyrus) - vycházejí z egyptské strany. Neznáme žádný hyksóský protějšek Kamosových textů. Máme však doklady ze systematických vykopávek v jejich hlavním městě, Avaridě (Tell ed-Dabaa). Víme tedy, jak vypadaly jejich paláce, chrámy, domy a hroby a můžeme pozorovat, jak se vyvíjela jejich kultura.
Lid z Avaridy byl od Egypťanů odlišován soudobým termínem aamu, který byl používán již dlouho před Druhým přechodným obdobím a také dlouho po ní (například Ramesse II. takto označoval své soupeře u Kadeše) pro pojmenování obyvatel Syropalestiny. Egyptologové tradičně překládají výraz aamu jako "Asijec" - tj. obyvatel západní Asie. Termín "Hyksós" byl oproti tomu odvozen přes řečtinu z egyptského přídomku hekau chasut, "vládcové cizích (doslova hornatých) zemí", a označuje pouze asijské panovníky. Sám o sobě neměl pejorativní význam, pouze vyjadřoval nižší postavení oproti egyptskému králi a používali jej jak Egypťané, tak samotní hyksóští králové. V případech, kdy lze prokázat jejich etymologii, pocházejí všechna osobní a královská jména Asijců žijících v tomto období na území Egypta ze západosemitských jazyků. Názory, že by se mohlo jednat o Churrity nebo dokonce Chetity se nepotvrdily.
Jako kulturní fenomén byli Hyksósové popsáni jako "svébytně egyptští". Směs egyptských a syropalestinských kulturních znaků - jak ji dokládají předměty z vrstev D/3 a D/2 (vláda Apopiho) v Tell ed-Dabě - lze rozeznat na celém území delty od západu až na východ: v Tell Fauzíje a Tell Gezíra el-Farasu, západně od tanidského ramene Nilu včetně Faraši, v Tell el-Jahúdíje, Tell el-Maschútě a Tell el-Habua. Všechna tato sídliště jsou mnohem menší než Tell ed-Dabaa a hlavní období jejich obývání se ve všech případech shodují s poslední hyksóskou vrstvou, ale dvě z nich - Tell el-Maschúta a Tell el-Jahúdíja - zanikla ještě před dobou, kterou reprezentuje poslední hyksóská vrstva (D/2) v Tell ed-Dabě. Tell el-Maschúta a okolní osady se nacházejí ve Wádí Tumílátu, které vedlo k jedné z hlavních cest přes severní Sinaj do Palestiny. Bylo to malé sídliště, obývané pravděpodobně jen sezónně. Bohatství Avaridy pocházelo nejen z obchodu s Palestinou a Levantou, ale také z Kypru, a to zvláště v poslední fázi. Kamosova stéla vypočítává zboží dovážené Hyksósy ("vozy a koně, lodě, dřevo, zlato, lapis lazuli, stříbro, tyrkys, bronz, bezpočet seker, olej, kadidlo, tuk a med"), dochovalo se však velmi málo dokladů o zboží, za které je hyksóští králové směňovali.

Úvod | Chronologie | Nehesej | Kamose | Théby za 17. dynastie | Hyksósové v Egyptě | Avaris (Tell ed-Dabaa) | Kusai