21. dynastie (1078 – 945 př.n.l.)
Na severu vládl Nesbanebdžed, na jihu thébský velekněz Hrihor a po něm Pianchi. Nesbanebdžed založil dynastii, jejímž hlavním městem byla Tanida. Trůn odkázal synovi Pasbachaenniutovi I. Jižní vládce Pianchi podpořil své mocenské nároky svatbou s dcerou Ramesse XI. Jeho syn Pinodžem I. musel čelit pokračujícím problémům. Další panovníci nedokázali čelit vzrůstajícímu vlivu libyjské náčelnické rodiny z delty, která založila 22. dynastii.
Od 22. dynastie k 25. dynastii (945 př.n.l. – 664 př.n.l.)
Díky libyjským žoldnéřům, kteří byli už dlouho členy královské armády, se k moci dostala dynastie Šešonků. Nastolila vojenskou diktaturu, ale zachovala královské rituály. Království se ale znovu začalo rozpadat, protože nikdo z potomků Šešonka I. nebyl schopen zachovat jednotu země. Egypt se rozpadl na menší oblasti, které byly ovládány královskými rodinami z velkých center jako např. z Tanidy, Herakleopole Magny nebo Leontopole.
Tento stav trval do nástupu Pianchiho z 25.dynastie – černého faraona núbijského původu, který ovládl tři čtvrtiny území. Jeho následníci ale byli poraženi Asyřany, kteří dobyli Memfidu (Mennofer), severní část Egypta a vyplenili Théby (Veset).