Aje II.

Aje II., trůnním jménem Chepercheprure, je předposlední faraon 18. dynastie a vládl v letech 1339-1335 př.n.l. Ajeho cesta na trůn byla velice složitá a dlouhá, musel přečkat vládu několika králů před ním, kteří vždy zemřeli za podivných okolností.

Aje II. a jeho dlouhá kariéra

Jeho dráha začala již za vlády Amenhotepa III., kterému věrně sloužil jako rádce a písař. Později pomáhal i Achnatonovi, který se věnoval náboženské reformě a zanedbával státní záležitosti. Achnaton opustil královské město Veset a založil nové - Achetaton. Aje ho následoval.

Amonovi kněží nesouhlasili a krále kacíře odstranili. Ajova moudrost s řízením státu se hodila novému mladému králi, kterým byl Smenchkare. Smenchkare vládl krátce a zemřel za podivných okolností podobně jako Achnaton. V této době byl Aje vedle generála Haremheba, velitele vojsk, nejmocnějším mužem Egypta.

Po jeho smrti se stal poručníkem proslulého nezletilého faraona Tutanchamona, původním jménem Tutanchaton. Ke změně jména ho dovedl právě Aje a absolutně tak zavrhl kult Atona. Aj nebyl jen poručníkem mladičkého Tutanchamona, ale také místokrálem, spoluvladařem a převýšil tak svého nepřítele Haremheba.

Konečně faraonem

Po náhle smrti Tutanchamona se oženil s překrásnou vdovou Anchesenamon a vládl Egyptu. Tutanchamona dal pohřbít do malé hrobky, protože jeho nebyla ještě připravená. Nikdo nečekal, že zemře tak mladý, vždyť bylo mu teprve 18 let. Celou ceremonii provedl (kdo jiný) Aje - od výběru pohřební výbavy, otevírání úst až po zapečetění hrobky. S Anchesenamon to však nebylo tak jednoduché, protože jeho žádost o ruku odmítla a dokonce požádala chetitského krále Šuppiluliumaše I. o jednoho z jeho synů o ruku. Šuppiluliumaš I. si její žádost prověřil a syna jí skutečně poslal. Haremheb však dal chetitského prince ihned po vstupu na půdu egyptských kolonií zavraždit, což k napjaté situaci mezi těmito silnými zeměmi příliš nepřispělo.

Ajeho kariéra byla velmi úspěšná a za dobu svého působení získal celou řadu titulů. Kromě „božského otce“ byl také „nositelem vějíře po králově pravici“ a „dozorcem nad královými dozorci“, dále pak „řádným písařem královým“ dokonce i „miláčkem královým“ a mnohými dalšími významnými oceněními. Nápisem potvrdil, že se neměl vůbec špatně: dostal od krále „tisíc tisíců nákladů zlata a ještě mnoho jiných věcí“.

Místo jeho spočinutí se nachází západně od Údolí králů nedaleko hrobky Amenhotepa III. Místo se nechvalně nazývá „Údolí opic“. Jeho hrobka dostala také nepříliš důstojné jméno - podle zachované části nástěnné výzdoby s obrazy dvanácti sedících opic se jí říká „Opičí hrobka“.

Jeho nástupce Haremheb se zachoval nejhůře jak mohl - dal jeho hrobku zdevastovat. I přes to se zachovalo několik reliéfů, kde je Aj zobrazen jako bůh Nilu. Fragment reliéfů se dnes nalézá v Muzeu krásných umění v Bostonu. Další jeho vyobrazení je jeho hlava bez koruny, tu najdeme v Egyptském muzeu v Káhiře a jeho obraz na nástěnné malbě v Tutanchamonově hrobce.