Amenhotep IV. - kacířský faraon

Po své smrti zanechal Amenhotep III. zemi napospas Chetitům. Chetitové pocházeli z Anatólie, provincie nynějšího Turecka). Situace sice za vlády Amenhotepa ještě nebyla kritická, ale egyptské posádky odrážely nájezdy Chetitů se stále větším vypětím.

Kolem roku 1375 př.n.l. se šestnáctiletý Amenhotep IV. dostal na trůn. Faraonem se stal jenom proto, že jeho starší bratr Thutmose zemřel. Egyptu v té době vládla mocná církev, kterou jeho otec podporoval. V jejích chrámech zasvěcených Amonovi byl soustředěn velký majetek.

Budoucí Achnaton neměl jednoduché dětství - otec ho příliš nemiloval, tím víc si ho však oblíbila jeho matka Teje. Místo zdokonalování se v šermu a věcech, které se více hodí k mladému princi, raději pozoroval oblohu. Víme, že od dětských let trpěl epilepsií (tehdy zvanou padoucnice) a tím více o něho matka pečovala a hýčkala.

Po svatbě s krásnou princeznou Nefertiti (pravděpodobně se jednalo o princeznu asijského původu) se mladý faraon pokoušel omezit moc kněží, ale bez většího úspěchu a tak možná vlivem své mladé manželky nebo mystiky, která ho od dětství přitahovala, oživil kult boha Atona - boha starodávného města Héliopole.

Amenhotep pochopil, že narušit moc církve lze jenom radikální změnou a tak v šestém roce své vlády rozhodl, že jediným bohem Egypta bude Aton a všechna ostatní tisíce let uctívaná božstva zapověděl! Nechal uzavřít všechny Amonovy chrámy a jméno zapovězeného boha muselo být v celém Egyptě zničeno. Sám si pak změnil jméno na Achnaton ("Prospěšný Atonovi") a s tímto jménem si byla objevena také kartuše. Tato reforma byla provázena brutálními represemi.

Amenhotep IV. - nyní Achnaton - opustil hlavní město Théby a níže po proudu Nilu založil nové hlavní město Achetaton (dnes se nazývá el-Amarna). Nacházelo se zhruba v půli cesty mezi Thébami a Mennoferem. Město vyrostlo v krátkém čase na rozhraní mezi pouští a úrodnou půdou v pásu dlouhém asi 12km.


Amenhotep IV.	Achnaton

Katastrofální zahraniční politika

Tím, že se Achnaton uzavřel v novém hlavním městě a nevnímal okolní svět, nevšiml si ani toho, jak jeho říše postupně upadá. Achnaton - narozdíl od svých předchůdců - odmítal posílat spojencům zlato a jiné dary na podporu diplomatických vztahů. Jeho nejbližší okolí tvořili bezohlední písaři a správci, kteří mysleli na své vlastní obohacení. Někteří se dokonce zaprodali Chetitům. Hranice již nebyly tak dobře střeženy jako za vlády jeho předchůdců.

Situace na východě byla alarmující. Chetité povzbuzeni nečinností faraona znamenali stále větší hrozbu. Království Mitanni se neubránilo chetitskému vojsku, které útočilo na jeho území. Teprve když Chetité definitivně získali království Mitanni, rozhodl se faraon na pokyn svých rádců hledat v rozbouřené krajině spojence. Domníval se, že jej nalezl v amorejském vládci Abdiašitovi, ale jak on tak jeho syn Azir vedli pochybnou politiku a střídavě se přikláněli na stranu faraona nebo Chetitů. Za deset let se tak egyptská říše "scvrkla" pouze na oblast kolem Nilu

Ke konci své vlády se nepohodl s Nefertiti - pravděpodobně kvůli náboženským neshodám. Achnaton se chtěl zřejmě smířit s duchovenstvem Amona a proto poté vládl s jistým Smenchkareem. O něm ale není příliš informací (podle jedné z verzí to mohl být jeden z jeho bratrů). Jisté je jen to, že mu dal za ženu svou dceru Meritaton.

Nevíme ani přesně kdy a jak Achnaton zemřel. Jeho žena vychovávala budoucího panovníka Tutanchatona (po znovunastolení kultu Amona si změnil jméno na Tutanchamon), který se stal světově proslulým - bohužel až po své smrti díky objevu jeho hrobky ve dvacátých letech 20. století.