Ramesse I.

Ramesse I., původním jménem Peramesse, byl prvním egyptským faraonem 19. dynastie. Vládl přibližně v letech 1292–1290 př.n.l. a na trůn nastoupil po Haremhebovi. Původně byl důstojníkem v armádě (stejně jako jeho předchůdce Haremheb), ve které sloužil, když byli u moci poslední králové 18. dynastie. Většinu svého života strávil na východě, kde bojoval o udržení držav Egypta.

Ramesse I. na trůn nastoupil již jako starý, při korunovaci přijal jméno Menpehtire. Hned na počátku své vlády přijal svého syna Sethiho jako spolukrále. Pokračoval hlavně v reformách, které zahájil jeho předchůdce Haremheb. Tyto reformy se týkaly hlavně armády, rozdělily egyptské vojsko na samostatné sbory, které nesly jméno jednoho hlavního boha - tak vznikly sbor Amona, sbor Rea, sbor Suteha a později vznikl ještě sbor Ptaha. Každý tento sbor měl k dispozici ještě speciální oddíl tvořený válečnými vozy. Libyjské a Núbijské oddíly začlenil do samotné armády, původně tyto oddíly byly pouze pomocné a bojovaly za žold, jejich členové navíc získaly stejná práva jako Egypťané. Pro ochranu a doprovod vládce také nechal vytvořit elitní gardu. Všechny tyto reformy vojenskou moc a sílu Egypta výrazně zesílily.