Alexandr Veliký x Dareios III.

Velkým protivníkem Alexandra byl na jeho taženích perský král Dareios III. K jejich první bitvě došlo u řeky Gráníku, kde Dareios III. utrpěl drtivou porážku. Alexandr se po této bitvě vydal do Sard, bez boje získal Efesos a pokračoval do Kárie, kde dobyl město Milétos.

Mezitím se perský král Dareios III. konečně odhodlal k akci. Dareios měřil na svou dobu neuvěřitelných 195 centimetrů, nebyl žádným důstojným protějškem muže Alexandrova kalibru, byl nerozhodný, měkký. Po porážce u Gráníku mu trvalo více než rok, než sebral vojsko a postavil se Alexandrovi do pole. Došlo k bitvě u Issu, kde byli Peršané opět krutě poraženi a Dareios sotva uprchnul. Alexandr získal jeho královský vůz, šat i zbraně. K jeho kořisti patřil mimo jiné i Dareiův harém s královou matkou Sisygambis. Z té se stala časem Alexandrova oddaná přítelkyně. Makedonský král se vůbec k celé rodině Dareia choval velice dobře.

Po bitvě netáhl Alexandr v patách Dareiovi do centra říše, ale směrem na jih do Foinikie, Judeje a Egypta. Předtím se Dareios pokusil svou rodinu za obrovskou sumu vykoupit, ale Alexandr chtěl tuto nabídku přijmout jedině tehdy, až se perský král stane jeho vazalem. Alexandr tedy táhl na jih. Parmenión v čele samostatného vojska získal Damašek, kde si perští šlechtici i Dareios táhnoucí do bitvy nechali "v bezpečí" své peníze. Alexandrovi padl do rukou obrovský poklad, mnohem větší než ten ze Sard. Město Sidón ve Foinikii kapitulovalo bez boje, ne však Tyros. Tato masivní pevnost stála na ostrově a měla mnoho lodí i lidí připravených hájit město.

Alexandr dal stavět násep k ostrovu, kde ležel Tyros. Sestavil flotilu, kterou tvořilo 200 lodí (120 jich bylo z Kypru, který nedávno svrhl perskou nadvládu). Tímto množstvím lodí uzavřel tyrskou flotilu v přístavu a zahájil největší obléhání, jaké kdy podnikl. Používal zdroje z celé Foinikie, z Kypru i Řecka. Bombardoval hradby z lodí, kterým se Tyřané obratně pokoušeli zamezit v pohybu a znemožnit jejich ukotvení. Nakonec dostal své lodě Alexandr až k městu a i hráz se začala blížit k hradbám.
Tehdy použili Tyřané rozžhavený písek proti vojákům, kteří umírali za strašných bolestí a zpomalili tak další postup. Nakonec byl Tyros dobyt především z lodí. Po skončení obléhání bylo 30 000 Tyřanů zajato, 6 000 zabito a 2 000 ukřižováno. Alexandr ztratil při tomto obléhání 400 mužů.

Tehdy mu poslal Dareios další poselství, ve kterém mu nabízel jak výkupné za svou rodinu, tak i země až k Eufratu, spojeneckou smlouvu a ruku své dcery, ale Alexandr odmítl a pokračoval dál, do Egypta. Posledním místem odporu, na které Alexandr cestou narazil, byla pevnost Gaza, která měla výhodnou polohu. Po dvou měsících Gaza padla, i když Alexandra málem zabil voják, který se vzdal a poté vytáhl dýku a i rána do ramene ze samostřílu se ukázala jako vážné zranění. Peršané poté kapitulovali a Egypťané udělali z Alexandra faraóna a svého zachránce.
Alexandr v Egyptě založil veliké město a pozdější centrum země, přístav nazvaný po něm Alexandrie. Toto město zůstalo největším ze všech četných měst založených Alexandrem Velikým. Na závěr své egyptské cesty zavítal ještě Alexandr do svatyně Amona v Siwahu na západě Egypta. Poté opustil řecký svět a vydal se vstříc Persii.

V roce 331 před n.l. bylo Alexandrovi 25 let a vyrazil na východ od Mezopotámie vyzvat k boji Persii. Dareiova vojska stála za Tigridem. Dareios vyslal jisté síly, aby zastavili Alexandra při překračování řeky, ale Alexandr je obelstil, překročil řeku a Peršané ustoupili bez boje. Tigris, velmi prudkou řeku, překročil Alexandr bez jediné ztráty - postavil do řeky dvě řady jezdců, první, aby rozbíjela proud, druhou, aby zachraňovala vojáky, které by spláchla voda a pak s pěchotou přešel sám. Brzy poté došlo k zatmění měsíce, což bylo pro starověkého člověka děsivé znamení. Alexandr věděl, jak vzniká, ale přesto vojáky uklidnil pomocí věštců. Poté došlo k velké bitvě u Gaugamél, kde Alexandr rovněž vyhrál a definitivně tak porazil Dareia a jeho satrapy.