Menkaure (Mykerinos)

Menkaure nastoupil na trůn v roce 2490 př.n.l. po krátké vládě faraona Bakarea (byl posledním legitimním nástupcem Snofrua). Ríši zdědil vnitřně oslabenou a vyčerpanou jednak nákladnými monumentálními hroby jeho předchůdců, ale svůj podíl na tom měly také lidové vzpoury a náboženské a dynastické boje. Také královská moc ztratila na prestiži a proto musel po svém nástupu obnovit předchozí postavení faraona - boha.

Menkaureova pyramida

Svoji pyramidu "Božský je Menkaure" nechal postavit výrazně menší, než jeho předchůdci. Je méně kvalitní, ale podle některých zpráv byla nejkrásnější na celé nekropoli. Skládala se z dvou druhů obkladu, do 15 metrů od základny byla obložená červenou asuánskou žulou a zbytek bílým vápencem. Obklad bol původně zachovaný ještě v 16. století.

První zprávy o této pyramidě pocházejí od Herodota, který ji připisoval dceři faraona Chufua - Rhodopis. Manetho ji zase připisoval Nitokris. V 16. století ji navštívil Greaves. K rozsáhlé devastaci došlo až v 19. století Muhamadem Alim (1769-1849). S archeologickým výzkumem začal roku 1837 Vyse, který objevil původní vchod. Poté se jí věnovali i Lepsius a Petrie. Důkladný výzkum prováděl také Reisner v letech 1906-1924.

V porovnání s předchozími pyramidami zabírá plochu necelé ¼ plochy Rachefovi pyramidy, teda 1,179 ha. Je orientovaná severojižním směrem, délka původních stran 108,61 metrů se příliš neliší od dnešních 104,6 metrů a ani její původní výška nebyla o mnoho větší - původní výška byla 66,45 metrů oproti dnešním 62,18 metrů. Vrchol pyramidy se zdá být, podobně jako u okolních pyramid, jakoby uříznutý. Úhel sklonu stěn je 51º 20".

Interiér pyramidy

Také interiér je v jistém smyslu jedinečný. Vchod je 4 metry nad základnou severní stěny a tzv. dolní chodbou, klesající pod úhlem 26º a ústí do místnosti s 11 výklenky na východní a západní stěně. Hned za ní stojí 3 žulové zátarasy, za kterými je mírně klesající chodba vedoucí k tzv. horní předsíni. Do ní ústí také horní chodba klesající zhruba pod stejným úhlem jako dolní z úrovně základny. Představuje původní koncepci pyramidy, která měla být podle Petrieho o polovinu menší. V horní předsíni byli objevené zbytky antropoidní rakve a jáma, kde by podle původního plánu měl stát sarkofág. Pohřební komora je pod předsíní v hloubce 15,5 metru. Je obložená červenou žulou, z které je také strop s devíti mohutnými bloky, které napodobují klenbu. U západní stěny roku 1834 britský plukovník Howard Vyse nalezl nádherný bazaltový sarkofág zdobený průčelím královského paláce, který se ale během přepravy v roce 1838 s lodí Beatrice potopil mezi Maltou a Španělskem.

Komplex v okolí pyramidy byl postavený ve dvou etapách. V první (ještě za života Menkaurea) z vápence a v druhé etapě (dokončené Šepseskafem) sušenými cihlami. Zádušní chrám nepřiléhal k pyramidě a byl dokončený narychlo. Mezi ním a pyramidou se nacházejí zbytky kaple, postavené za vlády Šepseskafa, který také nechal dobudovat krytou rampu, která nevycházela z nitra zádušního chrámu jak bývalo zvykem. Chrám byl v minulosti osídlený a za vlády 5.dynastie byl vážně poškozený přívalovou vodou.