Chafre (Chefren)

O panovaní faraona Rachefa víme poměrně málo. Vládl od 2500 p. n. l. do 2494 p. n. l. a egyptské legendy ho pokládají za bezohledného tyrana. Jeho nástupem na trůn se dostala k moci právoplatná větev královského rodu, kterou přerušil svojí vládou Radžedef. Rachef, před nástupem Chufuchaf, si trůn pravděpodobně uzurpoval, když nechal zavraždit Radžedefa. Jako první panovník přijal titul "Syn Rea"- Sa Ra. Rokem nástupu na trůn se částečně vzdal některých absolutistických způsobů.

Druhá největší pyramida v Gíze

Nechal si postavit druhou největší pyramidu "Rachef je velký". Vyloupená byla stejně jako ostatní pyramidy v Gíze během Prvního přechodného období. Do nitra této pyramidy se pokoušel vstoupit v roku 1817 Caviglia, ale až Belzonimu v roce 1818 se to podařilo. Důkladné výzkumy započal v roku 1837 Perring. Poté tu pracovala Lepsiusova výprava a později Auguste Mariette, kterému se v roce 1850 podařilo objevit známou doloritovou sochu Rachefa. Krátce se této pyramidě věnoval Petrie a mezi lety 1905-1910 i německá expedice pod vedením Hölschera. Nedávno byla prozkoumaná v rámci projektu Giza Plateau Mapping Project pod vedením Hawasa a Lehnera.

Rachefova pyramida se dnes jeví jako nejvyšší z gízských pyramid a to proto, že se nachází na značně vyvýšeném místě a její úhel sklonu je o málo ostřejší (53° 10´) než u zbývajících dvou pyramid. Kolmá výška v současnosti představuje něco okolo 136,4 metru, ale původně se tyčila až do 143,55 metru. Délka ramena rovnoramenného trojúhelníku byla původně 109,25 metru, což je jen o 4,7 metra víc než dnes. Rozkládá se na ploše 4,6354 ha a délka základny je 215,3 metru. Její objem je 2,22 mil. m3, z čehož vyplývá, že pyramida váží 5,1 mil. tun. Byla obložená dvěma druhy obkladového kamení. Zhruba 10 až 15 metrů pod vrcholem se zachovalo téměř neporušené vápencové obložení. Podle důvěryhodných svědectví tento plášť, shora z bílého turského vápence a zdola z červené žuly byl v 18. století zachovaný skoro na celé ploše pláště pyramidy.

Pyramidový komplex

Komplex pyramidy patří k nejzachovalejším, i když jižní satelitní pyramida o rozměru 20,9x20,9 metru je téměř zničená. Zádušní chrám je jeden z nejkrásnějších a nejzachovalejších monumentálních staveb Staré říše. Poprvé se setkáváme s jeho členěním na pět částí. U pyramidy bylo objevených pět jam pro lodě, v kterých v první polovině třicátých let 20. století však Selím Hasan nenašel nic. Rampa dlouhá původně 494,6 metru překonávala výškový rozdíl 46 metrů a ústila do čtvercového údolního chrámu, nejzachovalejšího ze Staré říše. Byl pozoruhodný podobně jako i 39x39 metru velký chrám Sfingy tím, že jednotlivé jeho monolity váží od 50 do 200 tun. Pyramidu obklopovala zeď, která tvořila 10 metrů široký dvůr.

S destrukcí komplexu se podle historických zpráv začalo během panování XIX. dynastie, ale převážná část obložení byla zhruba v období 1356-1362 použitá jako obkladový kámen na stavbu Hasanovi mešity v Káhiře.