Šepseskaf

Po Menkaurově smrti došlo ve 4.dynastii ke krizi, která mohla souviset se smrtí následníka trůna a nejstaršího Menkaureova syna Chuenrea. Krize skončila, když na trůn usedl Šepseskaf, který byl pravděpodobně syn Menkaurea a jedné jeho vedlejší manželky.

Šepseskaf si místo pyramidy dal v Sakkáře postavit obrovskou mastabu (tzv. Faraonovu lavici, která dodnes patří k nejzáhadnějším stavbám ze Staré říše. Poprvé ji popsal již Perring. Lepsius se jí věnoval jen velmi krátce. Povšiml si však, že hrobka svým tvarem připomíná velký sarkofág. Podzemí stavby začal zkoumat až Mariette v roce 1858. Jeho poznámky se ale ztratily, kromě několika kreseb, které později publikoval Maspero. Systematický výzkum hrobky provedl v letech 1924 - 1925. Teprve jemu se podařilo určit Šepseskafa jako majitele hrobky.

Hrobka nestojí na skalním podloží, ale na základové plošině. Jak bývá u mastab pravidlem, má obdélníkový, severo-jižně orientovaný půdorys. Jádro tvoří dva stupně z velkých bloků šedožlutého vápence, které pocházejí z lomů ležících západně od pyramid v Dáhšúru. Perring, Lepsius i de Morgan nalezli zbytky cest, po kterých se kámen dopravoval na staveniště. Obložení bylo z jemného bílého vápence, jen nejspodnější vrstva byla obložena z červené žuly.

Vchod do podzemí spíše připomíná pyramidu než mastabu. Leží totiž v ose severní stěny asi 2,5 m nad základnou. Sestupná chodba z červené žuly přechází za malým vestibulem ve vodorovnou. Hned na počátku této části chodby je žulový zátaras ze tří padajících desek. Panovníkův posmrtný příbytek, do něhož ústí chodba, tvoří předsíň, pohřební komora a sklady. Předsíň a pohření komora měly sedlový strop z červené žuly. Sedlový strop komory byl zespodu mírně vybrán, aby napodoboval valenou klenbu. V pohřební komoře byly nalezeny zbytky sarkofágu.

Šepseskafovo rozhodnutí opustit pohřebiště v Gíze a postavit si mastabu v Sakkáře mohlo být motivováno jednak náboženskými důvody (na protest proti vzrůstajícímu vlivu kněžstva slunečního boha Re z Heliopole), ale mohlo mít i jiné důvody. V Gíze již totiž nebylo vhodné místo ke stavbě dalšího královského komplexu, navíc jeho situaci dále komplikovala zodpovědnost za dostavbu komplexu jeho předchůdce. Stavba v Sakkáře mohla být také chápána jako projev sounáležitosti s rodem, který založil Snofru, jehož pyramidy byly postaveny v nedalekém Dáhšúru.