Amenemhet II.

Amenemhet II. za své vlády rozvíjel obchod s Puntem, Přední Asií a Krétou - to dokládá velké množství egyptských předmětů, které byly v těchto místech nalezeny, stejně jako objekty cizího původu, které byly nalezeny v Egyptě.

Faraonova hrobka

Pro svoji hrobku si vybral místo na starém královském pohřebišti z počátku 4. dynastie v Dáhšúru, na okraji pouště východně od Červené pyramidy. Původní jméno pyramidy bylo "Amenemhet je dobře zaopatřen", dnes připomíná pouze nevzhlednou šedočernou hromadu sušených cihel, což je v příkrém rozporu s místním názvem pyramidy "Bílá pyramida".

Archeologický výzkum zde provedl Jacques de Morgan v letech 1894 - 1995. Vchod do podzemí ležel uprostřed severní strany pyramidy, na úrovni základny. Za vchodem následovala svažující se chodba. Nad plochým stropem chodby byl ještě sedlový z vápencových, proti sobě vzepřených vápencových desek. Na dolním konci se chodba měnila na vodorovnou a ústila do pohřební komory umístěné ve svislé ose pyramidy. V tomto úseku chodby byl zbudován zátaras tvořený dvěma svislými žulovými deskami. Pohřební komora byla orientována východo-západně. U její západní stěny byl umístěn křemencový sarkofág.

Zádušní chrám byl téměř úplně zničen. Jeho zbytky před východní stranou zkoumány nebyly. Vzestupná cesta a údolní chrám pak už vůbec ne. V prostoru mezi západní stranou pyramidy a západním křídlem ohradní zdi de Morgan objevil hrobky členů královské rodiny. V hrobkách princezen nalezl zbytky pohřební výbavy. Nejcennější jsou nádherné šperky z hrobek Ity a Chnemety, které jsou vystaveny v klenotnici Egyptského muzea v Káhiře.