Senusret I.

O smrti svého otce Amenemheta I. se mladý Senusret dozvěděl při návratu z vítězného tažení do Libye. Na trůn nastoupil v roce 1964 př.n.l. a vzhledem k tomu, že měl za sebou již 10 let spoluvlády se svým otcem, nebyly pro něj královské povinnosti žádnou novinkou.

Pět let před nástupem na trůn dosáhl rozhodujícího vítězství nad beduíny. Díky tomuto vítězství Egypt opět získal pod kontrolu tyrkysové doly na Sinajském poloostrově. Vedl i několik tažení do Núbie a postupoval proti proudu Nilu až ke druhému kataraktu, který se nachází poblíž dnešní hranice mezi Egyptem a Súdánem. A právě při tomto tažení se Senusret dozvěděl, že se jeho otec stal obětí palácového spiknutí a byl zavražděn. Okamžitě tedy spěchal do Lištu - nového hlavního města, které jeho otec založil asi 30 let před svou smrtí. I přes pokračující vzpouru se mu podařilo zmocnit se trůnu a zabránil tak občanské válce. Současně se mu podařilo stvrdit legitimitu 12. dynastie.

Senusret (nyní již označovaný jako Senusret I.) se projevoval jako velký stavitel. Podařilo se mu dokončit kolonizaci Núbie, takže vliv Egypta sahal až za 3.nilský katarakt. Na severu nechal přestavět chrám Rea-Atuma v Héliopoli, který o třicet let později obohatil dvěma obelisky. Jako jeden z prvních faraonů se zajímal o oblast Fajjúmu na západním břehu Nilu, přibližně 100km od dnešní Káhiry. Nedaleko odsud poblíž dnešního Lištu stojí Senusretova pyramida. Nechal také vybudovat řadu staveb okolo Théb, odkud pocházel jeho otec a celá 12. dynastie. Podílel se na rozšíření chrámu v Karnaku a jeho Bílá kaple bývá označována za nejkrásnější stavbu komplexu. Stál u zrodu mnoha vojenských pevností, které posílily obranyschopnost země. Nejvýznačnější byla pevnost v Búhénu, která se rozkládala na ploše 13 000m².