Řada nalezených lékařských papyrů dokazuje, že se Egypťané lékařství věnovali od pradávna. Šlo o vědu spíše empirickou, která ale měla své zvyklosti a etický kodex. Do tajů lékařství pronikli Egypťané zcela nepochybně ještě před nástupem prvních faraonů. Egyptští lékaři měli vynikající pověst - jejich znalosti obdivovali také Řekové a Římané v čele s Hippokratem. Zakladatel Perské říše Kýros si prý dokonce jednoho z nich pozval do svého království.

Egyptské sochy nadané ochrannou silou byly známé v celém starověkém světě. Bránily lidi proti velké metle Egypta - jedovatým zvířatům. Léčitelské sochy se v hojném počtu vyskytovaly především od roku 700 př.n.l. Byly na nich znázorněny stojící, kráčející nebo sedící postavy s Horovou stélou mezi nohama.

Věhlas egyptských lékařů se za hranice šířil už od starověku - Homér se o něm zmínil ve své "Odyssei" a Hérodotos po návštěvě Egypta tvrdil, že tak zdravé obyvatelstvo ještě neviděl. Egypťané byli prvním národem, který začal lékařství dělit na odbornosti. Vzniklo také oční lékařství - pravděpodobně i proto, že zde slunce pálilo více než v jiných zemích.

Egyptští lékaři dokázali vymyslet neuvěřitelné množství léků. Lékařství využívalo veškeré bohatství , které země poskytovala k léčení nejrůznějších nemocí. I když se to může zdát téměř neuvěřitelné, vzhledem k tomu jak dokonale zvládli proces mumifikace, Egypťané nevěděli téměř nic o fungování lidského těla. Tehdejší lékařské znalosti nedovolovaly zaměření na příčiny chorob a jejich prevenci. Hlávním úkolem pro lékaře tedy bylo ulevit pacientům a pokusit se (někdy bez úspěchu) jejich nemoc vyléčit.