![]() |
![]() |
Střední Egypt se rozkládal mezi Memfidou na severu a Asjútem na jihu. Tuto oblast arbitrárně vymezili moderní zeměpisci, ve starověku tvořila nedílnou součást Horního Egypta. Spadá do ní deset nomů, z nichž nejdůležitější jsou kraje s hlavními městy Hermopolis (zasvěcené bohu Thovtovi, řeckému Hermésovi) a Hérakleopolis, jež sehrálo zásadní úlohu v Prvním přechodném období. Jejich číslování navazuje na číslování jižních hornoegyptských krajů. U každého nomu je uvedeno jeho symbolické označení a jméno hlavního města v řečtině a egyptštině.
Asjút se původně v egyptštině nazýval Saut. Jeho ochranným božstvem byl Vepuauet, černý pes (odtud řecké jméno Lykopolis), který byl významným pohřebním bohem. Vepuauet, "Ten, který otevírá cesty", byl místní verzí Anupa. Vládcové kraje působili často zároveň jako velekněží. Město hrálo významnou úlohu zvláště za vlády 12. dynastie, když Senusret I. dobýval Núbii.
Hlavní bohyní města Kus byla Hathor, ochranné božstvo hrobek z období Staré a Střední říše. Právě v této lokalitě byli ve skalnatých útesech Západní pouště pohřbíváni nomarchové 14. kraje.
Starobylé náboženské centrum, jehož hlavním bohem byl
Thovt, hrálo
zřejmě prvořadou úlohu za vlády Ptolemaiovců. Řekové ztotožňovali Thovta, vynálezce
písma a tajemníka Devatera, se svým bohem Hermésem, podle nějž také město nazvali.
Hermopolis je rovněž jedním z míst, kde vznikly tři hlavní mýty o stvoření.
V prvním mýtu se jednalo o tzv. hermopolské Osmero (egyptský název Chemenu odpovídal
číslovce osm), tedy kolegium osmi bohů, čímž se mýtus lišil od tradiční kosmogonie,
která hovořila o devíti bozích. Osmero tvořily čtyři páry bohů: Nun a Naunet
(pravodstvo), Huh a Hauhet (beztvarost), Kuk a Kauket (temnota) a Amon a Amaunet
(nepoznatelnost).
Podle druhého mýtu bůh Thovt vyslal na kopec ibise, aby snesl kosmické vejce, z něhož
se zrod í svět.
Ve třetím mýtu se popisuje, jak se Re zrodil z otevřeného lotosového květu, který vystoupal
z pravodstva. Lotosový květ se podobně jako slunce ráno otevírá a večer opět zavírá.
V dnešním Bení Hasanu se uctíval kult boha Hora a v jedné posvátné jeskyni také kult lví bohyně Pachety, obávané dcery Rea, jež byla zároveň "Paní pramenů" a "schopná rozdělit horu". Obyvatelé kraje uctívali rovněž boha Chnuma a bohyni Hathoru.
Bohem města i kraje byl černý pes Anup, syn bílé krávy Hesety. Byl strážcem pohřebišť celého Egypta.
Dehenet, "Útes", byl opevněným vojenským městem, které hrálo významnou úlohu především za vlády 21. dynastie. Město v té době leželo na severní hranici oblasti podléhající vlivu Théb a uctívalo zvláště bohyni Hathoru.
Město patřilo k nejvíce vzkvétajícím sídlům Ptolemaiovské a Římské doby. Bylo zasvěceno Sutechovi-Tyfónovi (pouštní oblast, v níž se město rozkládalo, se nazývala Tyfónie), to však nebránilo tamním obyvatelům, aby jako božstvo uctívali rybu Oxyrhynchos, která si vypůjčila korunu od Hathory. Ve městě měla i vlastní pohřebiště.
Henennisut, "Královské dítě", bylo za vlády 9. a 10. dynastie (První přechodné období) hlavním městem Egypta, které navazovalo na memfidskou tradici. Jeho hlavním božstvem byl beraní bůh Herišef, uctívaly se ale také kulty Amona, Hathory a Nehebkau.
Jak naznačuje řecký název, v hlavním městě tohoto kraje se uctíval především kult krokodýlího boha Sobka. Podle Hérodota přicházeli do města návštěvníci z celého Egypta, a dokonce i z Řecka, aby na břehu jezera Birkit Kárún sledovali krmení posvátných krokodýlů, kteří byli pro tuto příležitost vyšňořeni náušnicemi a náramky na předních tlapách.
Město Tep-lhu, "Hlavní kráva", bylo metropolí 22. kraje. Jeho nejdůležitějším božstvem byla Eset-Hathor a ležící posvátná bílá kráva Heset. Při nedávných vykopávkách bylo v lokalitě nalezeno pohřebiště posvátných krav, jež bylo obdobou Serapea, pohřebiště býků Ápidů.
Ochranná božstva krajů - delta Nilu | Ochranná božstva krajů - jižní část Horního Egypta | Ochranná božstva krajů - střední Egypt