Geb
Jako božské zosobnění země byl bohem úrody. Proto byl někdy zobrazován
v zelené barvě s květinami vyrůstajícími z jeho těla, ale často byl také
znázorňován ležící pod ohnutým tělem bohyně oblohy Nut. V mýtu O
stvoření Héliopole byli Geb a Nut dětmi boha Šua a bohyně Tefnut.
Byli to milenci, které jejich otec Šu (bůh vzduchu) násilím rozdělil.
Geb byl také zobrazován v lidském těle, někdy se vztyčeným pyjem.
Příležitostně nosil červenou korunu Dolního Egypta, ale častěji míval
hlavu zdobenou bílo husou. Jeho dcera Eset mohla být proto popisována
jako "Husí vejce". I ona měla - stejně jako Šu - ke Gebovi záporný
vztah, který se odrážel v pohřebním náboženství, kdy prý byla schopna
uvěznit mrtvé v jejich těle. Zemětřesení bylo popisováno jako "Gebův
smích".
 |
|
 |
| Geb ve dvou vyobrazeních
(vlevo ležící pod ohnutým tělem bohyně oblohy Nut) |
Úvodem