Otroci, sluhové, služebné

Mezi otroky a sluhy nebyl příliš velký rozdíl. Sluhové mohli samozřejmě ze služby u svého pána odejít, kterážto svoboda otrokům dopřána nebyla. Nicméně se stávalo, že byli otroci propuštěni z otroctví a naopak svobodní sluhové museli sami sebe prodávat do otroctví, aby unikli životu v bídě. Otrokům ani sluhům rozhodně nebylo co závidět.

Otroci x sluhové

Sluhové měli přesně stanovené úkoly na bohatých panstvích vysokých úředníků, v chrámech i vilách nejzámožnějších Egypťanů a za své služby pobírali odměnu. Mohli pracovat jako vebau, „číšníci", jejichž důležitým úkolem bylo obsluhovat panstvo u stolu. Mohli být „naslouchací", kteří čekali na zavolání svého pána, nebo šemsu, kteří pána doprovázeli, když šel ven.

Sluhové šemsu u sebe neustále nosili košťátko, srolovaný koberec a dlouhou hůl. Když se jejich pán zastavil, rozbalili koberec a při každé příležitosti jej ometali. Jiný služebník nosil sandály, které nasazoval pánovi poté, co mu otřel nohy. Další služebnictvo pracovalo v kuchyních, zajišťovalo úklid a řádný chod domácnosti. Všichni tito sluhové byli svobodní. Svobodně mohli odejít od svého pána, pokud k nim byl nespravedlivý, svobodně se mohli usadit a pracovat sami na sebe, svobodně mohli nabývat majetku a zhodnocovat jej. Ve službě byli placeni za odvedenou práci.

Egyptské služebné sice nebyly svobodné ženy, jejich postavení ale bylo nesrovnatelně lepší než postavení otroků ve starověkém Římě. Služebnými se stávaly především cizinky – válečné zajatkyně nebo chudé ženy, které než aby žily v chudobě, raději se prodaly Egypťanům. Jejich statut se předával z generace na generaci. Neměly však zvlášť krutý osud a někdy se stávalo, že byly dokonce propuštěny a mohly začít žít svobodně.

Služebné byly levnou pracovní silou, bez níž se Egypťané nedovedli obejít. Zapojovaly se rovněž do práce povinné pro všechny Egypťany (budování kanálů, pyramid, monumentů a jiných staveb). Jelikož jejich práce byla bezplatná, a tudíž výnosná, správci královských panství i běžní lidé je s oblibou využívali. Dokonce i řemeslníkům na thébském pohřebišti byly přidělovány služky, aby jejich paním domu vypomáhaly s přípravou chleba a piva.

V jejich sídlišti v Dér el-Medíně bylo nalezeno mnoho písemných dokladů o pronajímání těchto služek domácnostem řemeslníků a o povaze jejich práce. Každá domácnost nedostávala služku, ale jedna mohla vypomáhat v několika domácnostech současně. Každý svobodný Egypťan si tehdy mohl zakoupit nebo pronajmout služebnou. Na rozdíl od římských otroků se tyto ženy těšily i některým výhodám. Pokud například měly děti, nebyly od nich násilím odtrženy. Egyptská rodina, která si chtěla pořídit takovou služebnou, si ji musela koupit i se všemi dětmi. Služebné jako součást dědictví

Mohlo by vás zajímat

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.