fbpx

Bitva u Gaugamél (dnes vesnice Tel Gomel v severním Iráku) roku 331 př. n. l. byla jednou z největších a nejvýznamnějších bitev světových dějin. Alexandr Veliký zde dosáhl fantastického vítězství nad Peršany vedenými králem Dareiem III.

Dva roky po bitvě u Issu ovládl Alexandr celé východní pobřeží Středozemního moře a Egypt. Pak se vydal do perské říše – Alexandrovo vojsko překročilo řeky Eufrat a Tigris a na planině poblíž vesnice Gaugamél se mu do cesty postavila perská armáda.

Přípravy na bitvu

Alexandr velel celkem asi 40 000 pěšákům a 7 000 jezdcům. Makedonské vojsko bylo nebylo tak početné jako perské, převyšovalo však Peršany svojí organizací, disciplínou, pružností velení a zkušenostmi z četných bojů.

Jádro vojska tvořili těžkooděnci organizovaní ve falanze a vybavení kopím dlouhým téměř 6 metrů. Elitní pěší jednotku představovali hypaspistas (štítonoši) vyzbrojení podobně jako řečtí hoplíté, kteří ale byli mnohem pohyblivější než hoplíté. Makedonského těžká jízda byla tvořena makedonskými šlechtici – královými druhy. Jezdci měli brnění, přilbu a kopí, které bylo určeno spíš k úderu než k vrhu.

Perské vojsko čítalo patrně kolem 150 000 mužů (některé prameny však hovoří i o 250 000 vojácích). Tvořilo ji mimo jiné 20 000 řeckých žoldnéřů, 12 000 těžkých jezdců z Baktrie a 200 válečných vozů. Každý válečný vůz měl na kolech upevněné srpy. Součástí perské armády bylo také 15 válečných slonů.

Dareiova armáda se skládala z velkého množství různých kmenů z Mezopotámie, Persie, Baktrie a dalších východních zemí. Jejich jedinou předností byl však jejich veliký počet – ve všech ostatních hlediscích za vojáky Alexandra Velikého značně zaostávali. Většinou postrádali motivaci, výcvik i cenné bojové zkušenosti. Perská jízda byla složená z oddílů ze středního a východního Íránu, dále z Kappadoků a Arménů z Anatolie, stejně jako z válečníků z jižního pobřeží Kaspického moře a ze střední Asie.

Bitva u Gaugamél – průběh bitvy

Bitva u Gaugamél měla podobný průběh jako předchozí bitvy mezi Alexandrem a Dareiem . Alexandrův plán spočíval v tom, že se rozhodl upoutat na svých křídlech co největší množství perské jízdy. Cílem bylo vytvořit mezeru v perské linii, kde by pak mohl osobně udeřit proti Dareiovi, stojícímu ve středu perského vojska. Aby plán vyšel, bylo nutné přesné načasování a  součinnost celého makedonského vojska.

Křídlům nařídil Alexandr stočit se zpět pod úhlem 45 stupňů, aby tak mohly snáze zachytit útok perské jízdy. Když takto uspořádal své muže, vydal se Alexandr pomalu na pravou stranu, čímž byl Dareios, zneklidněný Alexandrovým manévrem, donucen proti své vůli (po zkušenosti z bitvy u Issu) zahájit útok.

Dareios začal bitvu vysláním válečných vozů. Makedonci si na válečné vozy ale připravili zvláštní taktiku. První řada měla před vozy ukročit stranou a otevřít tak mezeru v linii. Koně odmítali běžet proti kopím první linie a vstoupit tak do pasti, takže mohli být zastaveni teprve kopími zadní linie.

Alexandrův rozhodující útok

Po útoku vozů vyslal Dareios do bitvy první linii pěchoty a jízdu. Úderem Peršanů na pravé makedonské křídlo ale vznikla mezi Béssovým křídlem a Dareiovým středem mezera. Přesně na to Alexandr čekal a svoji těžkou jízdu připravil na rozhodující útok na střed perských linií. Jízda ve tvaru obrovského klínu zaútočila na perský střed a za ní postupovali lehkooděnci. Tento klín pak vrazil do oslabeného perského středu, který tvořili Nesmrtelní a řečtí žoldnéři. Béssos ztratil spojení s Dareiem a aby předešel obklíčení, začal ustupovat. Samotnému Dareiovi nyní hrozilo odříznutí.

Alexandr se ale nemohl pustit do pronásledování Dareia, protože musel pomoci oddílům Parmeniona na levém křídle. Alexandrův útok na perský střed vytvořil mezeru, do které pronikla perská a indická jízda. Jenže místo napadení Parmenionovy falangy a jejího obklíčení se vydala vyplenit makedonský tábor.

Důsledky bitvy u Gaugamél

Po bitvě se Parmenion zmocnil celého perského trénu, zatímco Alexandr a jeho těžká jízda se pokusili pronásledovat Dareia. Podobně jako po vítězství u Issu získali Makedonci ohromnou kořist asi 4 000 talentů a také Dareiův osobní válečný vůz a luk. Ukořistěni byli rovněž všichni váleční sloni.

Bitva u Gaugamél skončila, ale Dareiovi se podařilo uniknout směrem do Ekbatany. Dareia dostihl také Béssos a jeho jízda, stejně jako část Nesmrtelných a asi 2 000 řeckých žoldnéřů. Dareios se chtěl uchýlit na východ a tam shromáždit novou armádu, se kterou by Alexandra porazil. Jenže Mazaios zatím otevřel Makedoncům brány Babylónu a Dareios byl krátce poté zavražděn Béssem.