Šepseskafova mastaba v Sakkáře

Napsal Felgr Pavel on .

Šepseskaf se rozhodl opustit pohřebiště v Gíze a postavit si mastabu v Sakkáře. Toto jeho rozhodnutí mohlo být motivováno jednak náboženskými důvody (na protest proti vzrůstajícímu vlivu kněžstva slunečního boha Re z Heliopole), ale mohlo mít i jiné důvody. V Gíze již totiž nebylo vhodné místo ke stavbě dalšího královského komplexu, navíc jeho situaci dále komplikovala zodpovědnost za dostavbu komplexu jeho předchůdce. Stavba v Sakkáře mohla být také chápána jako projev sounáležitosti s rodem, který založil Snofru, jehož pyramidy byly postaveny v nedalekém Dáhšúru.

Součastné rozměry mastavby jsou 99,6 x 74,4m. Mastavba navazuje tvarem na mastavby 1.dynastie v severní Sakkáře. Od severu prochází dolů chodba o délce 20,95m, která přechází v podzemní chodbu o délce 19,5m. Ta vede dále do předsálí hrobky. Rozměry předsálí jsou 3,1 x 8,3m se stropem o výšce 5,36m. Chodba s výklenky o délce 10,6m ústí do pohřební komory o rozměrech 3,85 x 7,79m a výšce stropu 4,9m.

V pohřební komoře se nachází pozůstatky sarkofágu. V pohřební svatyni byly nalezeny zbytky sochy Šepseskafa.

mastaba
   
Základní údaje o mastabě: Popis mastaby:
původní délka základny: 106 m  A  ohradní zeď
původní výška pyramidy: 57 - 67 m  B  pohřební komora
úhel sklonu stěn: 48° - 52°  C  rampa (vzestupná cesta)

Struktura mastaby

Vchod do podzemí spíše připomíná pyramidu než mastabu. Leží totiž v ose severní stěny asi 2,5 m nad základnou. Sestupná chodba z červené žuly přechází za malým vestibulem ve vodorovnou. Hned na počátku této části chodby je žulový zátaras ze tří padajících desek. Panovníkův posmrtný příbytek, do něhož ústí chodba, tvoří předsíň, pohřební komora a sklady. Předsíň a pohření komora měly sedlový strop z červené žuly. Sedlový strop komory byl zespodu mírně vybrán, aby napodoboval valenou klenbu. V pohřební komoře byly nalezeny zbytky sarkofágu.

mastaba
   
A pohřební svatyně
B rampa vedouví nahoru
C rampa (vzestupná cesta)
D šest výklenků
E pohřební komora

Související články

Lock full review www.8betting.co.uk 888 Bookmaker

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě