Pohřební komplex Senusreta III. v Abydu (Abedžu)

Napsal Felgr Pavel on .

Kenotaf Senusret III. v Abydu (Abedžu) představuje obrovský komplex velice neobvyklého plánu. Na kraji nilského údolí leží chrám, ve kterém se nacházela vápencová kaple a před ní stála dvojice sedících křemencových soch tohoto panovníka. Asi kilometr dlouhá cesta spojovala chrám se stavbou v pošti, která svým tvarem připomínala písmeno T.

Pod touto stavbou je struktura chodeb sestávající ze čtyř částí - první tvoří dlouhá, vápencem obložená síň se dvěma komorami po stranách, druhou chodba, která vede do dvojice šachet hlubokých asi 6m, následuje svažující se chodba, která končí v komoře obložené červenou žulou. Zde byl nalezen prázdný sarkofág. Za komorou je ještě dlouhá zakřivená chodba, která je zakončena malou místností obloženou křemencem.

Komplex Senusreta III. v Abydu (Abedžu)

Jak si ale vysvětlit plán této stavby? Podle výzdoby, která zdůrazňuje spojení Senusreta III. s bohem Usirem je možné, že se jedná o zvláštní formu symbolické zádušní kaple. Navíc Abydos (Abedžu) se na počátku období Střední říše stal kultovním centrem boha Usira. Jeho chrám se nacházel v Kóm es-Sultán a právě od něj se každý rok konalo procesí k domnělému Usirovu hrobu. Za ten byla považována hrobka panovníka 1.dynastie Džera na královském pohřebišti v Umm el-Kábu. V této souvislosti je tedy potřeba vidět, že za vlády 12.dynastie, kdy vrcholil kult Usira, bylo logickým rozhodnutím Senusreta III. postavit si pohřební komplex v Abydu (Abedžu) - ač předtím již zahájil stavbu pyramidy v Dahšúru.

Související články

Lock full review www.8betting.co.uk 888 Bookmaker

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě