Rozhovor s Arnoštem Vašíčkem na téma "Velká pyramida (Cheopsova pyramida)"
1. Náš rozhovor bych začal stejně jako Vy knihu Egyptské záhady – tedy
tématem Velká pyramida (Cheopsova pyramida). Ve své knize uvádíte několik teorií,
které zpochybňují to, co je nyní bráno jako obecně známá teorie – tedy že pyramidy
v Gíze nechali postavit faraoni 4.dynastie Cheops (Chufu), Rachef a Menkaure. Vezmeme
to tedy postupně – jako první argument uvádíte trojúhelník, který je na Narmerově
paletě v blízkosti faraona, který má představovat pyramidu. Co Vás vedlo k tomu,
že onen trojúhelník představuje právě pyramidu a není to znak, který má představovat
něco jiného?
Pokud by šlo o pouhý trojúhelník, mohl by samozřejmě symbolizovat cokoli jiného.
Jenže tady jde zjevně o pyramidovou stavbu, umístěnou navíc do zvláštního rámečku.
Vedle ní je vyobrazen faraon jako dobyvatel a sjednotitel Horního a Dolního Egypta.
Kráčí za nosiči standart a přehlíží pobité nepřátele. Narmer žil někdy okolo roku
3000 př.n.l. V té době, ale podle historiků, ještě žádné pyramidy nestály. I ke
vzniku údajně nejstarší stupňovité pyramidy krále Džosera u Sakkary scházelo nejméně
300 let. Jak je tedy možné, že se pyramida objevuje v těsné blízkosti krále? Byl
to symbol nejvýznamnější stavby dobytého území?
A to není jediná indicie. Na jiných dvou tabulkách s vyobrazením královy cesty
do posmrtného života vidíme pro změnu Sfingu. Zdá se tedy, že hlavní pyramidy v
Gize i monumentální Sfinga byly vytvořeny daleko dříve než se k moci dostal Cheops
(Chufu) a další panovníci čtvrté dynastie.
2. Uvádíte také, že Cheops (Chufu) po sobě nezanechal krom malé slonovinové
sošky a pyramidy v Gíze (pokud zůstaneme zatím u teorie, že ji skutečně nechal postavit)
žádné písemné dokumenty, které by mapovaly jeho vládu. Co řeknete na námitku, že
doklady zanechat mohl, ale po jeho smrti byly zničeny? Lid, který musel po 30 let
pracovat na stavbě takové pyramidy, které navíc předcházelo zavření všech chrámů,
mohl panovníka nenávidět a po jeho smrti sochy a veškeré zmínky o něm zničil
(podobný osud čekal později například Hatšepsut).
Zničit beze stopy se daly papyry, ale ne vytesané nápisy. Ostatně proto víme, že
ten či onen záznam byl odsekán nebo změněn; na kameni je prostě pozdější zásah
zřetelně vidět. Jednou z největších záhad obou velkých pyramid v Gize je, že v nich
nejsou vůbec žádné texty či obrazy.
„Kdo má uvěřit, že Egypťané ponechali tyto úžasné památky bez jakýchkoli
hieroglyfických nápisů – oni, kteří hieroglyfy pokrývali všechny stavby bez rozdílů.“
napsal James Bonwick. „Z naprosté absence hieoglyfů lze usoudit, že Velká pyramida
(Cheopsova pyramida) a její dvě sestry pocházejí z období před zavedením písma,
nebo že tyto stavby vybudoval někdo jiný než Egypťané.“
Nepřítomnost hieroglyfů je o to podivnější, že nejen v novějších, ale i v pyramidách,
které podle egyptologů jsou mnohem starší než údajné Cheopsovo (Chufevovo) dílo,
nalézáme bohatou výzdobu a psané památky. V Džoserově stupňovité pyramidě, která
byla podle historiků vůbec první pyramidou v Egyptě, se nacházejí takzvané „modré
komnaty“. Strop v nich má podobu hvězdné oblohy, stěny zdobí vzácné smaltované
kachlice a vyryté výjevy, ukazují faraóna při rituálním běhu. Jde o zobrazení
tradičního svátku sed, kdy po třiceti letech vlády panovník musel lidu dokazovat
svou tělesnou schopnost obstát i nadále povinnostem trůnu. V chrámu u severní stěny
pak byla nalezena nádherná králova socha a v dalším hrobu reliéfy a nápis s jeho jménem.
Velká pyramida (Cheopsova pyramida) je naprosto jiná. Nebyl v ní nalezen žádný nápis
či reliéf.
3. Velkým argumentem pro popření toho, že to byl Cheops (Chufu), kdo nechal
postavit Velkou pyramidu je tato zmínka z vápencové stély, kterou v roce 1850 objevil
Auguste Mariette. „(Chufev) … založil dům Esety, vládkyně pyramidy, vedle domu Sfingy.“
Tato tzv. Inventární stéla je ale podle některých teorií podvrh – co si o tom myslíte?
Tento jeden jediný řádek vyvolal mezi egyptology velké pobouření. Cheops (Chufu) sám
zde totiž přiznává, že v jeho době pyramida a dokonce i údajně mladší Sfinga již
stály na svých místech. Text prý již v dávné minulosti padělali egyptští kněží, aby
zdůvodnili své požadavky. Kdy se tak stalo a o jaké požadavky šlo, odpůrci pravosti
stély neuvádějí. Zcela opomíjejí skutečnost, že stéla sděluje řadu podrobnosti z
Cheopsova (Chufevova) panování, které potvrdil i soudobý archeologický výzkum. Mimo
jiné se zmiňuje o tom, že faraón vedle chrámu bohyně postavil pyramidu pro princeznu
Henutsen. Jde o jednu ze tří malých pyramid poblíž Velké pyramidy. Tato stavba opravdu
stojí nedaleko Esetiny svatyně a byla věnována Chufevově ženě Henutsen. Což napovídá
spíše pravosti stély.
4. Herodot, který navštívil Egypt v 5.století př.n.l. uvádí: „..Deset
let trvalo utlačovanému lidu, než postavil cestu, po které se pyramidy tahaly. Vzniklo
tak dílo téměř stejně velké jako sama pyramida. Cesta je dlouhá pět stadií (asi 900 metru),
široká deset sáhů (18 metru), je z hlazeného kamene a jsou na ní vytesány obrazy. Deset
let trvala stavba cesty a práce na pahorku, na němž stojí pyramidy, jakož i stavba
podzemních síní, které si dal vybudovat jako místo pohřbu na ostrově, kolem něhož dal
zavést kanál z Nilu. Stavba samotné pyramidy trvala dvacet let." Nabízí se tedy
otázka – pokud toto Herodot napsal, musel tento příběh slyšet, protože pyramidy v té
době už minimálně 2000 let stály. Pokud by ale nikdo z Egypťanů nepamatoval stavbu
pyramidy (z vyprávění těch, kteří byli u toho), jak by mohl vědět o podrobnostech kolem
stavby stejně jako o ostrůvku, na kterém má být pohřbený Cheops (Chufu)?
O stavbách pyramid mohly kolovat různé verze a Herodot se prostě chopil jedné z nich.
Dokazuje to i sicilský Řek Diodóros, když napsal: „Není absolutní shody mezi
domorodci nebo spisovateli ve věci pyramid. Někteří je připisují výše zmíněným králům,
jiní jiným, například uvádějí, že největší vybudoval Armaios, druhou Amosid, třetí Inarón.“
5. Herodot také popisuje celkem podrobně postup stavby Velké pyramidy …
„Pyramida sama byla stavěna stupňovité, někteří říkají jako hradby, jiní jako
schodiště. Když postavili první stupeň, zvedali ostatní kameny zařízením sestaveným
z krátkých dřevěných prken na první schod. Jakmile se tam kámen dostal, položili
jej na další zařízení postavené na prvním stupni, odkud byl vytažen na druhý schod
k dalšímu zařízení. Kolik bylo stupňů, tolik bylo zařízení – ledaže by bylo jen jedno,
jež by přenášeli ze schodu na schod..." Vojtěch Zamarovský upozorňuje na skutečnost,
že použil výraz méchanes, což se dá přeložit jako stroj, přístroj nebo mechanismus.
Nemyslíte si, že s pomocí jednoduchých zařízení bylo možné takové dílo za 30 let postavit?
Vypadá to pravděpodobné, pokud ovšem nepopustíme uzdu zdravému selskému rozumu a
nenecháme promluvit strohou řeč čísel. Britští odborníci na organizaci práce vypočetli,
že vůbec nelze mluvit o statisících stavitelích, jak se původně tvrdilo. Tak velký počet
lidí by vůbec nebyl schopen se na staveništi účelně pohybovat. Maximálně lze hovořit o
30 000 dělníků, z nichž jen 5 000 bylo stabilními kádry, zatímco ostatní přicházeli
budovat pyramidy jen po dobu čtyř měsíců, kdy rozvodněný Nil zaplavil jejich pole.
Tento poznatek potvrzují i nedávné výzkumy historiků.
Ani kdybychom pominuli všechny jiné potřebné profese, včetně nezbytného zázemí v
podobě stravovacích služeb, a připustili, že všech 5 000 stabilních zaměstnanců
tvořili jen kameníci, nedobereme se uspokojivé denní normy. Velká pyramida (Cheopsova
pyramida) má objem 2 350 000 m3, dosahuje hmotnosti téměř sedm miliónů
tun a skládá se z minimálně 2 300 000 kvádrů. Pokud její stavba trvala dvacet let,
na jednoho kameníka vychází úkol osekat primitivním nářadím jeden rozměrný kvádr
každých čtrnáct dnů. Dnes by i při využití kvalitních ocelových nástrojů trvala
tato práce jednomu muži měsíc až šest týdnů podle tvrdosti vápence. Při 300 pracovních
dnech v roce, staří Egypťané měli každý desátý den volno a navíc slavili četné
náboženské svátky, by musely být denně dopraveny, zvednuty a uloženy 383 kvádry.
Což při desetihodinové pracovní době, o niž lze s úspěchem pochybovat, by znamenalo,
že každý z těchto obrovských kamenných bloků, byl zabudován za minutu a půl.
Představme si tu situaci: jak pyramida rostla vzhůru na stále se zmenšující pracovní
ploše, dělníci za pouhých devadesát sekund přivezli, vyzvedli a precizně uložili
jeden asi čtyři tuny těžký kvádr, jako kdyby to byla pouhá cihla. K tomu, jen tak
mimochodem stačili ještě precizně zabudovávat nesmírně těžké překladové bloky (jen
devět monolitů, které tvoří strop královy komory má celkovou hmotnost 400 tun),
vytvářet dokonale řešené chodby a komory, neomylně přesně vést napříč gigantickým
tělem pyramidy několik šachet a tunelů a pak celé monstrum obložit bílým vápencem.
Má-li Hérodot pravdu, žádný další čas jim ale k tomu nezbýval. Museli ho ušetřit --
na oné minutě a půl určené pro ukládání každého z kvádrů. Takovou brigádu supermanů
by dnešní stavební firmy jistě rády platily zlatem a ještě by na tom bohatě vydělaly.
Také doprava materiálu vyžadovala skutečně sisyfovskou námahu. Traduje se, že těžké
bloky byly taženy na saních nebo po mokrém dříví. Ale po jaké cestě? Představa rampy,
spirálovitě obtáčející celý kamenný kolos se zda být přitažena za vlasy. Taková rampa
by totiž svým objemem musela být minimálně dvakrát větší než samotná pyramida.
Představovala by tedy více než 5 miliónů kubických metrů horniny, kamení a dřeva,
které by bylo nutné do ní zabudovat, aby se nesesouvala. Odkud bylo tak obrovské
množství odebráno a kam po dokončení stavby zase zmizelo? Proč jsme po něm doposud
nenašli ani stopu? Jak dlouho by vybudování rampy trvalo a kolik dalších lidí by
se na něm muselo podílet? Souhlasil by faraón, aby tak významná stavba byla na celá
desetiletí vlastně uvězněna v kopci hlíny? Historikové tvrdí, že Velká pyramida
(Cheopsova pyramida) má tří různě komory v různých výších, proto, že Cheops (Chufu)
si přál, aby byla jeho hrobka kdykoliv připravena. Jak by ale jeho mumii dopravili
dovnitř, když vchod při použití této stavební technologie by byl zavalen statisíci
tunami kompaktního násepu?
A pokud namítneme, že rampa mohla stoupat jen k jedné straně pyramidy, pak nesmíme
zapomenout, že aby bylo zajištěno její stoupání 1:10, začínala by ve vzdálenosti
1 830 m a její celková délka by přesáhla dva kilometry.
6. Mimochodem – Herodot zde naznačuje, že se Cheops (Chufu) nenechal
nakonec pohřbít ve Velké pyramidě (Cheopsově pyramidě), ale na ostrůvku v podzemí
nedaleko této gigantické stavby. To je zajímavá teorie – ale proč by se faraon
nechával pohřbít mimo Velkou pyramidu, když vynaložil takové úsilí na její stavbu?
Na to nikdo nedokáže odpovědět. Nemá to logiku. Proč se Chufev nechal pohřbít jinde,
když vlastnil největší hrobku na světě? A proč podobně postupovali i jiní faraóni?
Stavitel Džoserovy hrobky Imhotep nejméně šetkrát rozšířoval a zvyšoval původní
mastabu až se rozrostla do na svou dobu nebývalých rozměrů. Rozkládá se na ploše
109 x 121 m a jejich šest stupňů se vzpíná do výše 61 metrů. Pohřební komora je ale
tak malá, že se do ní sarkofág vůbec nevejde. Je možné aby královský architekt,
později povýšen mezi uctívaná božstva, udělal tak obrovskou chybu? Jistě ne. Komora
prostě nikdy nebyla určena k pohřbu. Záhada je o to větší, že i v další tzv.“jižní“
hrobce, opatřené nápisy s faraónovým jménem nemohlo být tělo uloženo. Prostor o ploše
pouhého, 1,6 m2 se nachází více než 27 m pod zemí a lze do něj vstoupit
jen úzkým otvorem ve stropě. Mumie by se do něj dala jen vhodit a pak by uvnitř
stála, nedůstojně opřená o zeď. Vybudovat tak hluboko uloženou skrýš představovalo
nesmírnou námahu a přesto je prázdná. K čemu byla určena, se nikdy nepodařilo zjistit.
Džoser se nechal pohřbít v původní primitvní mastabě. Proč tedy věnoval tolik úsilí,
aby nad ní postavil pyramidu?
Jeho syn Sechemchet šel přesně v otcových šlépějích a zanechal překvapeným archeologům
oči pro pláč a plnou náruč dohadů. Z jeho pyramidy o rozměrech 120x120 m se dochoval
jen první stupeń a část druhého. Přesto byl pod ní nalezen zapečetěn králův sarkofág,
na němž ještě ležel pohřební věnec. Hladké neporušené zdi dokazovaly, že do pohřební
komory nevstoupila lidská noha, ode dny, kdy ji faraonovi služebníci zazdili. Očekávala
se velká senzace a přišlo velké zklamání. Když dělníci pod vedením egyptského archeologa
Z.M.Gonéma odstranili 250 kg těžké, víko nevěřili vlastním očím. Sarkofág byl prázdný.
Prokazatelně v něm nikdy nikdo neležel.
Faraonovi Snofruovi se připisují dokonce tří pyramidy. Dvě u Dášúru postavil sám, třetí
v Médúmu se pokusil dostavět po svém otci Huneji. Nikdo nedokáže vysvětlit, k čemu
faraon potřeboval tři hrobky. Navíc ani v jedné z nich nebyl nalezen sarkofág.
7. Existuje také teorie o tom, že Velká pyramida (Cheopsova pyramida) byla
postavena před dynastiemi faraonů a sloužila jako zdroj energie. Pak se ale nabízí
otázka – kdo měl takové znalosti (je potřeba si uvědomit, že mluvíme o době více
než 3000 let př.n.l.), aby mohl postavit takové giganty a navíc v nich dokázal
soustředit takovou energii a k čemu by se tato energie používala?
Pozoruhodné skutečnosti, že se v pyramidách koncentruje zvláštní druh energie si
lidé všimli již v dávnověku. Ale teprve roku 1959 byl tento fakt potvrzen úřady.
Jak známo, zasloužil se o to Čech Karel Drbal, který u Patentního úřadu v Praze
přihlásil svůj pyramidový ostřič žiletek. I když se tomuto nápadu mnozí smáli,
nemohli popřít, že použité žiletky byly po několika dnech uložení v lepenkové
pyramidě opět zcela ostré. Tento úkaz byl později několikrát ověřen a v roce 1990
se k němu vrátili vědci z Německa a USA. Jejich týmy nezávisle na sobě sestrojily
plexisklové modely, které tvarem, přesně odpovídaly miniaturní kopii Chufevovy
pyramidy a ty pak nasměrovali po severojižní ose, jak je tomu v Gize. Dovnitř do
výšky královské hrobky vědci postupně ukládali maso, med, další organické látky
a také dřevo, kov a vodu.
Máme-li věřit zprávě zveřejněné v Německu pak vajíčka během necelých tří týdnů
dokonale vyschla. Tabákové výrobky po uskladnění v pyramidě chutnaly jemněji a
lehčeji. Dřevo vysýchalo sedmkrát rychleji než obvyklé a hudební nástroje z něho
vyrobené měly mnohem lepší rezonanci. Rostliny zalité vodou „odstátou“ týden v
pyramidě rychleji rostly. Nebylo pochyb, že předměty umístěné v pokusných pyramidách
podlé-hají silným vlivům. Vědci svůj výzkum shrnuli do pozoruhodných závěrů:
- V prostorové formě Chufevovy pyramidy se vyskytuje energie v souvislosti s přesným severojižním nasměrováním a magnetickým polem Země
- Nahromaděná energie nemůže unikat stěnami pyramidy, nýbrž se neustále odráží do prostoru pyramidy
- Odražená energie se soustřeďuje uvnitř pyramidy ve výši královské hrobky
- To vše funguje pouze v případě, že prostor v němž se energie odráží, pyramida, je z elektricky nevodivého materiálu, tedy z kam,ene, skla, papíru, dřeva nebo plastu
- Odrazem energie se zcela zjevně mění struktura kovů
- U organických látek naopak reflexe způsobuje dehydrataci a zničení všech hnilobných bakterií a zabraňuje tak vzniku plísně
Je energie, která vzniká ve Velké pyramidě (Cheopsově pyramidě) sice zákonitým, ale starými Egypťany opomíjeným jevem nebo ji dokázali využívat? A když ano tak jak a k čemu? To jsou otázky na které dosud neznáme odpověď.
8. Francouzští amatérští archeologové Giles Dormion a Jean-Patrice Goidin
upozornili na určité zajímavosti. Upozorňují například na to, že vchod do Velké pyramidy
„zastřešují“ tři ohromné desky, které dohromady dosahují výšky kolem 7m a každá má
hmotnost kolem 20 tun. Jistě je to zajímavé, ale nemohly tyto desky sloužit opravdu
jen k ochraně vstupu do Velké pyramidy stejně jako odlehčovací komory nad královskou
komorou měly sloužit k rozvádění váhy kamení tak, aby jeho tíha nezničila pyramidu
samu?
Od dávnověku kolují fascinující zprávy, že v hlubinách Velké pyramidy existují dosud
neobjevené prostory. Huneferský papyrus zde umísťuje komnatu zápisů, kam samotní bohové
ukládali důležité dokumenty. Podle arabského historika jménem al–Mas údí dvě největší
pyramidy postavil egyptský král Surid, aby zachránil tehdejší vědomostmi lidstva před
potopou světa. „Dovnitř umístil své poklady a jiné cenné věci spolu s těly svých
předchůdců. Nařídil také kněžím, aby tam současně uložili psané záznamy o své moudrosti
a vymoženostech věd a umění. Poté dal vybudovat podzemní kanály až k vodám Nilu. Všechny
komory zaplnil talismany, idoly a jinými kouzelnými věcmi a zápisy kněží, obsahujícími
všechny druhy vědomosti, jména a vlastnosti léčivých rostlin, poznatky počtářské a
měřičské vědy, aby zůstaly zachovány k prospěchu těch, kteří jim budou rozumět.“
Německý vědec Siegfried Wachsmann je přesvědčen, že komora prastarých vědomostí existuje.
Údajně se nachází ve výšce 80 až 100 metrů a obsahuje zápisky o astronomii, matematice,
fyzice a také důkazy o skutečném původu a využívání pyramid. Podezření, že Velká pyramida
má ještě další místnosti zesílilo poté co v osmdesátých letech vámi zmínění francouzští
amatérští archeologové Giles Dormion a Jean-Patrice Goidin si povšimli určitých anomálií
v její architektuře. Ve studii, kterou zveřejnil pařížský Monde, upozorňují nejprve na
obrovské kamenné překlady, které chrání poměrně malý vchod do pyramidy.
„Gigantický celek dosahující téměř sedmi metrů má chránit myší díru! Leží na ní
tři desky. Každá o hmotnosti dvaceti tun, aniž by bylo možné vysvětlit jejich účel. A
co je zvlášť zajímavé – poslední spočívá na vápenci z Turahu, což byl materiál vesměs
používaný k obložení vnitřních chodeb pyramidy. Proč? Ve všech stavbách slouží klenba
k překlenutí prázdného prostoru. Nebyl tu tedy snad ještě jiný obdivuhodně krytý vchod
kromě toho, který je teď viditelnější snad právě proto, aby upoutal pozornost toho, kdo
by chtěl do pyramidy vstoupit.“
Zdá se, že právem platí rčení: Velká pyramida (Cheopsova pyramida), ještě větší záhada.
