Hrobky v Údolí králů

Hrobka faraona Ramesse III. KV 11 byla možná ve starověku přístupná, protože tu ale nenajdeme řecké ani latinské nápisy, byla pravděpodobně až do konce 18. století zavalen sutí. Pak hrobku (nebo přinejmenším její přední místnosti) navštívilo několik turistů z Evropy – mezi nimi byl i James Bruce, který hrobku viděl v roce 1769 a v roce 1790 publikoval velice nereálnou fotku hráče na harfu, která hrobku proslavila a stala se jednou z nejznámějších památek v Údolí králů. Větší část hrobky však byla vyčištěna až koncem 19. století.

Plán hrobky Ramesse III.

První část hrobky faraona Ramesse III. KV 11 (která se udává od vchodu do hrobky až do chodby „D“) je dílem faraona Setnachta. Když se dělníci ale probourali do sousední hrobky KV 10, kde je pohřben Amenemose, byl faraon pohřben raději v KV 14. Zasadil se o to hlavně jeho syn – Ramesse III. protože k tomuto probourání došlo pravděpodobně v době, kdy Setnacht zemřel.

Ramesse III. pak za nějaký čas navázal na práce, které v hrobce KV 11 zahájil jeho otec. Aby se vyhnul možnému „setkání“ s hrobkou KV 10, posunul osu své hrobky asi o 2m západním směrem a pokračoval hlouběji do hory. Výsledkem je hrobka dlouhá 188,11 m což je druhá nejdelší hrobka v údolí (delší je jen hrobka KV 20 královny Hatšepsut, která měří 210m).

K prvním dvěma chodbám hrobky KV 11 nechal Ramesse III. přistavět několik bočních komor, což v žádné jiné hrobce nenajdeme. Dnes se vstupuje do hrobky schodištěm ve tvaru písmene „L“. Pouze spodní rampa se schodištěm je původní, zbytek byl přestavěn v roce 2003, aby ochránil hrobku před zatopením. Chodbu „B“ zdobí Hymnus na Rea, ale to bylo vytvořeno ještě pro faraona Setnachta.

Chodba „C“ a její vedlejší místnosti je zdobena stejně jako chodba „B" Hymnem na Rea, ale najdeme zde i 151. kapitolu z Knihy mrtvých. V chodbě „D1“ se dělníci pracující pro Setnachta probourali do hrobky KV 10. Není to jediná situace, kde se při budování jedné hrobky „podařilo“ probourat do jiné hrobky (stejná situace nastala při střetu hrobek KV 9 Ramesse VI. a KV 47 faraona Siptaha).

Ramesse III. dokončuje hrobku KV 11

Plán hrobky KV 11 upravil Ramesse III., když se rozhodl, že hrobku dokončí. Právě v D1 posunul osu hrobky o 2 m západně a prostor vlevo zaplnila postava Ramesse III. s korunou Dolního Egypta, jak obětuje kadidlo Atumovi a o kousek dál ještě Ptahovi. Chodba "D2" mírně stoupá a neustále se odklání směrem na západ. To dokazuje, že si dělníci nebyli jistí, jak blízko jsou hrobky KV 10. Jako výzdoba posloužila kniha Amduat.

Komoru se šachtou „E“ zdobí postavy několika božstev, pilířová síň „F" je vyzdobena Knihou bran a na každé stěně čtyř pilířů, které se zde nacházejí, obětuje faraon různým božstvům. Po pravé straně je vedlejší místnost, která je zdobena scénami typickými pro pestré barvy KV 11. Na přední stěně je Ramesse III. Thovtem a Horem a obětuje Usirovi a Maat, na dalších stěnách je Kniha bran. Chodby a komory „G“, „H“, „I“ a „J“ stejně jako jejich vedlejší místnosti se nedochovaly v takovém stavu, který by zasloužil bližšího popisu. Původně zde byly scény z obřadu Otvírání úst, kapitoly z Knihy mrtvých, Knihy nebeské krávy a Knihy bran.

Hrobka KV11 Ramesse III.
Ramesse III. obětuje kadidlo Atumovi (vlevo) a Ptahovi (vpravo)

Dokumentární filmy

Dovolená v Egyptě

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.