fbpx
Hrobky v Údolí králů

Hrobka faraona Siptaha KV 47 (Siptah byl syn Sethi II.) je 125 m dlouhá a výrazně se podobá hrobce jeho otce. Vzadu má ale další chodby a z pohřební komory nevedou žádné vedlejší komory. Siptah vládl 6 let a byl předposledním panovníkem 19. dynastie. Po jeho pohřbu byly z hrobky odstraněny kartuše s jeho jménem, později byly ale opět doplněny modrou barvou. Několik pokusů o prozkoumání této hrobky bylo v letech 1905, 1912 a 1916, ale nikdy nebyly dokončeny kvůli problémům se statikou hrobky, které způsobuje špatné podloží hrobky.

Egyptologové se dodnes nemohou shodnout na tom, jaké vlastně byly dějiny hrobky KV 14. Tato hrobka byla v období 19. dynastie vytesána pro faraona Sethi II. a jeho ženu Tausretu. Jak ale víme, byl faraona Sethi II. byl ale nakonec pohřben v hrobce KV 15. Když Sethi II. zemřel, nastoupil na trůn jeho mladší syn Siptah (jeho matka Tausret vládla spolu s ním jako regentka), který trpěl obrnou a jeho vláda trvala pouze 6 let.

Hrobka faraona Ramesse III. KV 11 byla možná ve starověku přístupná, protože tu ale nenajdeme řecké ani latinské nápisy, byla pravděpodobně až do konce 18. století zavalen sutí. Pak hrobku (nebo přinejmenším její přední místnosti) navštívilo několik turistů z Evropy – mezi nimi byl i James Bruce, který hrobku viděl v roce 1769 a v roce 1790 publikoval velice nereálnou fotku hráče na harfu, která hrobku proslavila a stala se jednou z nejznámějších památek v Údolí králů. Větší část hrobky však byla vyčištěna až koncem 19. století.

Ramesse IV. zemřel po 7 letech vlády a práce na jeho hrobce KV 2 tak musely být ukončeny. Komora, která měla být původně místností se čtyřmi pilíři, byla přestavěna na pohřební komoru. Ramesse IV. se rozhodl nenavázat na tradici stavby hrobek vytvořením větší hrobky než kterýkoliv z jeho předchůdců, ale zvětšil některé části hrobky. Chodby a brány jsou v hrobce KV 2 vyšší a širší. Je to jedna z mála hrobek, ke které se nám dochoval soudobý plán - papyrus s plánem hrobky KV 2 je v Egyptském muzeu v Turíně.

Mohlo by vás zajímat

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.